Doba temna: Doba pobělohorská je spojována s celospolečenským úpadkem. Dala ale možnost znovuzrození
Po bitvě na Bílé hoře nastalo období, které o dvě stě let později Josef Dobrovský nazval „zlomové období české historie” a o dalších sto let později ho Alois Jirásek nazval přímo „Temno“.
Doba pobělohorská je spojována s celospolečenským úpadkem. Česká šlechta ztratila vliv i majetek, který jí byl zabaven, české Husity válcovala habsbursky prosazovaná katolická církev a česká národní hrdost se pod tíhou těchto událostí u mnoha lidí vytrácela. Mnoho českých pánů i vzdělanců odešlo do emigrace.
Byla to doba změn, podobně jako mnoho dalších historických období. Proto dnes někteří čeští i zahraniční historikové nazírají na toto období jinak než národní obrozenci 18. a 19. století nebo lidé, kteří stáli za vznikem Československa. Nazvat nějaké období temnem pro český národ totiž dává možnost znovuzrození, nového národního vzkříšení. A nové začátky přinášejí vždy nadšení, naději a hrdost.
Ať byla doba temna pro náš národ období po bitvě na Bílé hoře, po nacistické okupaci nebo za vlády KSČ, je důležité, že českou národní identitu temnota nikdy definitivně nepohltila.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
