Z nemocnice do světa knih a leporel. Ilustrace Venduly Hegerové baví děti i rodiče
Z nemocnice do světa knih a leporel. Ilustrace Venduly Hegerové baví děti i rodiče
Vendula Hegerová pochází z Vysokého Mýta. Od malička si ráda kreslila, obkreslovala obrázky Heleny Zmatlíkové a Karla Svolinského, a její první „zakázkou“ bylo pomalovat záchod. Talent zdědila po babičce, která jí úkol zadala, ale především také ráda kreslila a Vendulu vedla k lásce k umění. Po studiích na střední a vyšší grafické škole se Vendula Hegerová začala věnovat ilustraci pro děti.
Na grafické škole v Jihlavě získala i pracovní příležitost. Dostala se k zakázce výzdoby dětského oddělení místní nemocnice. Trávila čas mezi dětskými pacienty a malovala pro ně zvířátka, aby se v nemocnici nebáli. „Když jsem viděla, jak děti na obrázky reagují, rozhodla jsem se věnovat se této práci trvale. Vlastně jsem dětskou ilustraci chtěla dělat už odmala.“
Začala ilustrovat první knížky, vytvářet leporela s Edou a Pepou. Eda je slon a chová se jako slon v porcelánu a Pepa je takový střelený opičák. Jsou to kamarádi ze školky a v příbězích se setkávají s mnoha dalšími zvířátky. „Když byla moje dcera malá, milovala takové ty hledací knížky. Chtěla jsem vytvořit podobnou a vybrala jsem téma etikety. Myslím, že je to základ do života, naučit děti pozdravit, poděkovat a jak se k sobě hezky chovat. Do příběhů schovávám situace z běžného života. Snažím se, aby se děti společně s rodiči pobavili a zasmáli.“
Pomalu…
Postupně získávala další a další zakázky. „Nyní počet mnou ilustrovaných knížek a leporel překročil 100. Spolupracovala jsem i s časopisem Čtyřlístek, Sluníčko a nyní s Puntíkem. Moje obrázky jsou na společenských hrách, tapetách, na hračkách.“ Často ji oslovují autorky logopedických knih, prostřednictvím jejích obrázků se děti učí správně mluvit a berou to jako hru. Z pera Venduly Hegerové vzešly i logopedické karty.
Při natáčení má na sobě tričko s nápisem Pomalu. „Učím se zpomalit. Doba nás pořád někam žene, máme pocit, že toho musíme hodně stihnout, hodně dokázat, hodně vidět, hodně zažít. Sociální sítě nám ukazují, kolik toho zvládli jiní.“ Snaží se nenechat se tím semlít, zklidnit se, užít si den, zastavit se. Je ráda, že žije v Čelákovicích, kde má přírodu na dosah, k Labi chodí ráda na procházky s pejskem. Velkou oporou je jí rodina.
Netradiční putovní výstava
„Před lety za mnou přijely paní ředitelka a paní kurátorka z Městského muzea a galerie v Poličce, že by chtěly udělat moji výstavu. Ale že ji chtějí pojmout jako hernu. A to je sen každého ilustrátora, vidět hrát si děti ve vašich obrázcích!“ Nápad dostal podobu a jméno a Zábaviště pro sviště od té doby cestuje po republice. „Když to jde, za dětmi na výstavu přijedu a tam se s nimi moc ráda setkávám.“
Herna pro děti plná obrázků Venduly Hegerové, které vystoupily z knížek a oživily nejeden herní koutek, brzy zakotví v Mělníku. Děti si mohou na všechno sáhnout, všechno vyzkoušet, zahrát si divadlo, nakupovat v obchůdku, válet se s knížkami v posteli. V Regionálním muzeu v Mělníku se Zábaviště pro sviště otevře od 18. července do 21. září 2025 a v prvních dnech bude na místě i autorka této netradiční výstavy.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka