Afázie je porucha řeči, která člověku může ze dne na den změnit život. Po mozkové příhodě se to stalo i panu Borisovi
Afázie je získaná porucha řeči, nejde o poruchu inteligence. Člověk s afázií ví, co chce říct, ale nedokáže to správně vyjádřit, nebo naopak nerozumí tomu, co říkají ostatní. Komunikace vyžaduje trpělivost a respekt. Pacienti často využívají neverbální gesta. Zásadní roli v léčbě hraje klinická logopedie a afaziologie.
Afázie nejčastěji přichází po cévní mozkové příhodě a zasahuje schopnost mluvit, rozumět i psát. Jak tento stav psychicky zvládají klienti klinické logopedky Zuzany Konůpkové z foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze? „Špatně. Já tedy hovořím o řeči, ale mozková příhoda může mít samozřejmě mnoho dalších jiných důsledků. Co se ale té řeči týká, je to, jako když ze dne na den rozbijete něco, co velmi niterně potřebujete. K tomu, abyste mohli nejen vyjádřit svoje potřeby a vyzvednout si důchod na poště a říct panu řidiči v autobuse, kam jedete, ale i proto, abyste mohli vyprávět svoje vzpomínky, sdílet svoje zážitky, vyjádřit svoje pocity. To je velmi tíživá situace,“ vysvětluje logopedka.
Mezi její klienty patří i 64letý pan Boris. Dostal se k ní velmi brzy po propuštění z nemocnice. „Klinický logoped má své místo v procesu uzdravování od samého počátku po velmi dlouhou dobu, minimálně v řádu měsíců, mnohdy let. Já ale pracuji na ambulanci foniatrické kliniky, takže se ke mně dostávají pacienti většinou až později. Boris netypicky přišel poměrně brzy, protože jeho zdravotní stav se v nemocnici zlepšoval velmi rychle a byl propuštěn z neurologie rovnou do domácí péče. Standardně pacienti putují ještě na rehabilitační pobyty a dostávají se ke mně výrazně později. Boris přišel zhruba šest týdnů po mozkové příhodě.“
Když pan Boris přišel po mozkové příhodě k Zuzaně Konůpkové, co všechno mu nešlo a co už dneska po třech letech umí? Jak mu pomáhá skupinová terapie a konverzační skupiny? Nejen to si můžete poslechnout v dalším skutečném příběhu příběhu Cesty k uzdravení.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
