Aloisie trojlistá je nezmar, málokomu se povede ji udolat
Ač původem z Jižní Ameriky, při troše štěstí rostlina přežije i mráz minus 10 °C. Bylinkářka Štěpánka Janoutová ale radí ji na podzim pro jistotu přesunout do bezmrazých prostor. Na jaře by pak aloisie měla obrazit během dubna.
Aloisii trojlisté na podzim opadá listí, takže v zimě nepotřebuje příliš světla, vděčná je i za umístění v tmavé garáži. Než zjara obrazí, buďte trpěliví. „Někdy jí to trvá dlouho. Kolikrát jsem si říkala, že mi už asi holka odešla, ale koncem dubna začala obrážet. Je to, dá se říct, nezmar, málokomu se povede ji udolat,“ chválí léčivku Štěpánka Janoutová, bylinkářka a farmářka ze Sedlecka na Rokycansku.
Ve větší nádobě a při dostatečném množství živin může aloisie během vegetační sezóny dorůst až do výšky 2 metrů. Na jaře ostříhejte suché výhony a přesaďte ji, díky tomu rychle zregeneruje. Uvítá slunné chráněné místo, o zálivku si vždy řekne klopením listů. „Po přesazení můžeme aloisii hnojit jednou měsíčně biologickým hnojivem na bylinky, které neobsahuje žádné těžké kovy nebo pesticidy,“ radí bylinkářka.
Rostlina voní po citrónu, aroma jí vydrží i po usušení
„Používá se při depresích, nervozitě, nespavosti, také při různých problémech se žaludkem, měla by léčit i vředy. Osvědčila se při migrénách, je velice zklidňující,“ popisuje využití byliny Štěpánka Janoutová. Připravit si z ní můžete chutný čaj nebo letní limonádu, při častém pití si ale tělo zvykne a bylinka už nebude tolik účinná, až ji budete potřebovat.
„Když chceme, aby nám pomohla, bereme ji jenom v době, kdy máme potíže,“ zdůrazňuje bylinkářka, „polévkovou lžíci aloisie přelijeme půllitrem horké vody a necháme macerovat.“ Hrnek zakryjte pokličkou, abyste nepřišli o cenné éterické látky. Čaj se popíjí chvíli před jídlem nebo před spaním, v závislosti na důvodu jeho užívání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.