Becherova vila v Karlových Varech ukrývá technické vymoženosti i příběh slavné likérnické rodiny
Na okraji slavné vilové čtvrti Westend v Karlových Varech stojí Becherova vila. Nechal si ji postavit Gustav Becher, majitel a pokračovatel rodinného podniku vyrábějícího známý bylinný likér. Projekt vily vytvořil karlovarský architekt Karl Heller, stavba byla dokončena v roce 1914. Dvoupodlažní dům s mansardovým podkrovím měl rodině poskytovat pohodlné bydlení i reprezentativní zázemí.
Na svou dobu byla vila vybavena řadou technických novinek. Patřily k nim například venkovní rolety ovládané z interiéru nebo jedno z prvních ventilačních zařízení. Zajímavé je také vnitřní uspořádání kolem centrální haly, kterou v obou podlažích obepínají galerie. Halu prosvětluje stropní světlík, původně v ní byla také mozaiková fontána. Výrazným prvkem stavby je válcová věž na jihovýchodním nároží.
Po smrti Gustava Bechera v roce 1921 změnila vila majitele. Za druhé světové války v ní sídlilo krajské velitelství SS. Po válce byla znárodněna a od roku 1951 až do roku 1987 sloužila jako Dům pionýrů a mládeže. Poté zůstala řadu let uzavřená a postupně chátrala. Záchranu přinesla až rozsáhlá rekonstrukce v letech 2009 až 2011. Karlovarský kraj nechal historický objekt obnovit a upravit pro kulturní a vzdělávací využití.
Od roku 2011 je Becherova vila pobočkou Galerie umění Karlovy Vary a funguje jako interaktivní galerie. V přízemí návštěvníci najdou informace o historii rodu Becherů, v prvním patře se konají výstavy především současného umění a v suterénních ateliérech vzdělávací programy a workshopy. Vila tak dnes není jen připomínkou jedné významné karlovarské rodiny, ale také místem, kde se umění propojuje se vzděláváním a aktivní účastí návštěvníků.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
