Bez klobouku ani ránu, říká sběratelka pokrývek hlavy Jaroslava Veselá. Hesla se drží
Její babička šla v klobouku i pro droždí. Malá Jaruška klobouky obdivovala, ráda si je půjčovala a zkoušela. Není tedy divu, že jako velká začala klobouky sbírat. Dnes má Jaroslava Veselá z Velké Bučiny u Velvar ve sbírce téměř 500 pokrývek hlavy. A na co občas používá svůj první klobouk? To byste nevěřili.
„Mým velkým a celoživotním příkladem byla moje kralupská babička. Nosila klobouček i tehdy, když šla nakoupit. Vždy měla rukavice, dlouhý kabát, pod ním zástěru, a na nohou kramflíčky. Dala mi jednu praktickou radu: Vlasy se pod klobouk schovají a nemusíš být zrovna jako od kadeřníka.“
Po maturitě se paní Jaroslava vdala a začala studovat Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Do školy dojížděla a ze zvědavosti často navštěvovala nově otevřený obchodní dům Kotva. „Právě tam jsem se zamilovala do hnědého pleteného kloboučku. Koupila jsem si ho a začala nosit. Tehdy se zrodila moje kloboukománie,“ směje se paní Veselá.
Protože celá léta chová různá zvířata, třeba slepičky, postupem let svůj první klobouk začala používat i jiným způsobem. Sbírala do něj vajíčka. Přesto ho má dodnes a má ho ráda.
Ve sbírce, kterou stále rozšiřuje, má tradiční klobouky i ty nezvyklých tvarů. Dámské, pánské, letní, klobouky ze zahraničí nebo takzvané fascinátory. „Když jdu někam bez klobouku, lidé si myslí, že jsem nemocná,“ nezapře smysl pro humor paní Veselá.
Bez klobouku ani ránu, tak se jmenuje výstava, kterou si můžete prohlédnout v Městském muzeu ve Velvarech na Kladensku. Početná sbírka klobouků a pokrývek hlavy Jaroslavy Veselé bude k vidění až do konce května 2026. Přijďte se podívat.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
