Bosky do minulosti. Průvodkyně Veronika Zemanová žije v domě z hlíny a ze slámy. Proti dešti ji jistí kobylince
„Vítám vás v Muzeu lidových staveb. Bylo založeno v roce 1972 jako záchranný skanzen pro budovy, které se nacházely v zátopové oblasti, když se stavěla přehrada na Želivce.“ Těmito slovy zdraví průvodkyně Veronika Zemanová návštěvníky kouřimského skanzenu. Původně byla překladatelkou, napsala kuchařské knihy a má velmi blízko k přírodě. A dům, ve kterém s rodinou žije, vznikl z velmi netradičního materiálu.
„Vystudovala jsem mezinárodní vztahy,“ vypráví Veronika Zemanová, „mnoho let jsem se živila překlady z francouzštiny a angličtiny a psaním gastronomických článků. Před lety jsem zakotvila ve skanzenu a muzeu ve středočeské Kouřimi, kde pracuji jako průvodkyně.“
Návštěvníkům skanzenu vypráví o tom, jak se dříve žilo. A zkušenostmi našich předků se nechává inspirovat. Při zahradničení, zpracování plodů, při vaření i při bydlení. „Pěstuju a suším bylinky, nakládám, fermentuji, zavařuji, vyrábím bylinné sirupy. Kombinuji třeba šípkový sirup se sirupem z růží a podobné vylomeniny,“ směje se Veronika. „Tady na zahradě pěstujeme, kromě už zmíněných bylinek, třeba mišpule, fíky, mandle, dýně, barevné fazole Borlotto a samozřejmě taky běžnou zeleninu.
Ráda vařím, ale o něco častěji, než bych si přála. A tak jsem napsala Kuchařku pro mého muže a pak Kuchařku pro mého syna, ve snaze ukázat českým mužům a svým synům, kudy vede cesta do kuchyně.“ V čem se liší od kuchařek pro ženy? „Jsou psané polopatě. Pro muže jakéhokoliv věku, kteří přijdou poprvé do kuchyně a nevědí, co mají dělat.“
Hliněné omítky domu jsou kombinované s kobylinci
Veronika ráda chodí bosa a bosky mě dovedla zahradou až k domu, ve kterém nedaleko od Kouřimi s rodinou žije. Je postavený z hlíny a ze slámy. Hned mě napadla laická otázka: má rodina kde bydlet i po dešti? „Bydlíme dál,“ rozesmála se Veronika, „protože hliněné omítky jsou kombinované s koňskými exkrementy, s kobylinci, které jsme najemno nastrouhali a do omítky zakomponovali. Odpuzují vodu, déšť po omítce steče a nevyplavuje ji. Snad jen když přijdou silné deště, mohou omítku trochu poškodit, ale to my si zase hned opravíme.“
V čem se liší bydlení v tomto domě od bydlení v domech v současnosti tradičních? „Rozhodně pocitově. Člověk má pocit, že se tam lépe dýchá, a pravděpodobně se tam skutečně lépe dýchá. Hodně praktické je, že si všechno můžeme upravit sami, protože ten dům jsme si skutečně uplácali vlastníma rukama. V zimě je tam teplo a v létě chládek, neztopíme ani tři kubíky dřeva za zimu. Ten dům funguje přirozeně,“ dodává Veronika Zemanová.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
