Bývalý ředitel školy v Broumech vychoval několik generací lyžařů. Dnes ho baví hlavně jazz a fotografování

9 fotografií

František Kodet žije na Křivoklátsku už 80 let. Naposledy byl na horách se studenty jako lyžařský instruktor ještě před osmi lety. Bydlí hned vedle školy, kde pracoval jako ředitel. Svoje žáky tam potkává dodnes. Také on v mládí navštěvoval základní školu v Broumech. Po maturitě na hořovickém gymnáziu vystudoval na Pedagogické fakultě UK obory matematika a výtvarná výchova. Žáci si ho ale pamatují i z dalších předmětů. S nadsázkou říká, že kromě péče o dítě učil všechno. „Na malé škole to asi jinak nejde,“ směje se a vypočítává, že učil také fyziku a tělocvik. Rád vzpomíná na lyžařské kurzy, kam se školou jezdil jako instruktor.

Základní škola v Broumech, kde František Kodet strávil velký kus života|foto:Barbora Kvapilová, Český rozhlas

Od mládí má František Kodet dvě hlavní záliby: fotografování a hudbu. První zkušenosti s fotografováním sbíral už od 12 let. Hodně času věnoval dokumentární fotografii, kdy fotil pro školu, obec i zájmové organizace. Díky tomu jeho archiv obsahuje nevšední záběry mnoha zajímavých událostí na Křivoklátsku. Velmi si cení třeba snímku Skryjí a Skryjského luhu s mostem. Pořídil ho z místa, kam se vydal v rámci školní exkurze s ochráncem přírody. Dnes je tam vstup zakázán. Fotografoval také plachetnici, o kterou šermíři sváděli boj na jezírku u hradu Točník. Zajímavé jsou i fotografie, kde tanečníci v rámci staročeských májů v Broumech tančí moravskou besedu.

František Kodet zachytil jak se v Broumech tančí moravská beseda|foto:Archiv Františka Kodeta

Velkou roli v životě Františka Kodeta hraje i hudba. První kapelu založil s partou nadšenců v Kublově a pod názvem „D62“ s ní už v roce 1962 poprvé vystoupili. Bubnovat se učil jako samouk podle Školy hry na bicí nástroje a natolik ho to pohltilo, že za život vystřídal několik kapel. Poslední roky hraje s Dixieland Bandem Zdice a zpívá v komorním pěveckém sboru KUBR. Už se těší, jak se sborem letos zahájí adventní čas v areálu huti Barbora.

Hudbou výčet koníčků Františka Kodeta nekončí. Věnuje se dřevořezbě, desítky let včelaří, chodí na houby a velmi rád cestuje. „Dokud zdraví dovolí, tak budu všechno rád dělat dál. Japonci mají přísloví, že kámen, který se kutálí, nemůže zarůst mechem. Tak se toho držím,“ říká s úsměvem František Kodet.

Rozhovor s ním si můžete poslechnout v reportáži Báry Kvapilové.