Čepice a dýmka? Největší mýty o Sherlockovi Holmesovi
Čepice se dvěma štítky a prohnutá dýmka. Kdo to je? „Jak prosté, milý Watsone,“ chtělo by se říct. Jenže to je asi největší mýtus, který se o Sherlockovi Holmesovi traduje. Nic z toho totiž v tzv. holmesovském kánonu (tj. v románech a povídkách A. C. Doyla) nenajdete.
„V holmesovském kánonu je popsaná jen lupa a dýmka,“ říká Aleš Kolodrubec, prezident České společnosti Sherlocka Holmese. „Těch dýmek je tam několik. Každý ho ale má v paměti s obrovskou kalabaškou. Žádná taková v kánonu není prohnutá.“
Kalabaška je právě dýmka prohnutá, vyrobená z africké tykve s vnitřní vložkou z meršánu neboli mořské pěny. Odtud taky i další název pro tuto dýmku: pěnovka. Za jejím spojením s Holmesem může jeden z jeho prvních představitelů: divadelní herec William Gillette.
Za všechno může Gillete
„Gillete byl hrdý na profil své tváře. Myslel si, že běžná dýmka by mu ho zkazila, a tak začal na přelomu 19. a 20. století používat bentku, prohnutou dýmku, která mu netrčela z tváře, ale visela a nezakrývala profil.“
Prohnutou dýmku pak ještě více zpropagoval i pozdější televizní seriál. Herec Gillete údajně stojí i za zprofanovanou větou: „Je to prosté, milý Watsone.“ Ani ta není v kánonu. Stejně jako ona pověstná lovecká čepice se dvěma štítky a chlopněmi na uši.
Havelok a čepice
Tyhle atributy se poprvé se objevily až v ilustracích Sidneyho Pageta. „V kánonu je ve dvou povídkách zmínka o čepici podobného typu: látkové s chlopněmi na uši. Její popis je ale vágní. Nikdy není nazvaná pravým jménem – deerstalker. Doyle určitě znal pojem deerstalker, a kdyby šlo o ni, určitě by ho použil,“ myslí si Kolodrubec.
Sám Paget ale na dobových fotografiích právě deerstalker nosil (viz obrázek níže). Možná proto ho použil i u zobrazení Holmese. „Arthur Conan Doyle ve svém díle zobrazil jen Holmesovu fyziognomii: jeho tvář, orlí nos, štíhlou postavu. Ale atributy, které jsou mu připisovány, se v kánonu neobjevují,“ upozorňuje Aleš Kolodrubec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.