Citlivost na počasí: Bolest kloubů změnám počasí předchází, kardiovaskulární problémy následují

12. květen 2022

Největší audioportál na českém internetu

Bolest hlavy | Foto: Shutterstock

O drony, které kontrolují elektrické vedení. O zdokonalení radiouhlíkové metody pro archeology. O citlivosti na počasí. Poslechněte si všechny vědecké reportáže

Teploty se rychle přehouply přes 25 stupňů Celsia. Lidem, kteří jsou citliví na změny počasí a atmosférického tlaku, to může způsobovat obtíže. Stěžují si například na bolesti kloubů nebo hlavy. Častěji se meteosenzitivita projevuje u žen. „K meteosenzitivitě častěji tíhnou lidé citlivější a podle studií bývají zároveň méně fyzicky aktivní. Osoby, které jsou otužilé, hodně cvičí a tráví většinu času venku, obvykle na změny počasí nereagují,“ vysvětluje lékařka Eva Kociánová.

Meteosenzitivita trápí také lidi, kteří mají více psychických problémů, jako jsou například úzkosti nebo deprese. Projevovat se u nich může větší únavou, podrážděností nebo bolestmi hlavy. Snad nejčastěji si ale lidé před změnou počasí stěžují právě na bolesti kloubů. 

Čtěte také

„Zajímavé je, že kostní a kloubní potíže změny teplot spíše předcházejí, zatímco dopady na kardiovaskulární zdraví se dostavují s časovým odstupem – zpravidla o den dva později. Proto lidé první den nával vysokých teplot zvládají docela dobře a teprve druhý nebo třetí den na ně vedra mají negativní vliv. Kardiologické tedy potíže spíše počasí dohánějí, než že by mu předcházely,“ dodává internistka.

Mrazivá období jsou spojena s větší kardiovaskulární zátěží. Zátěží jsou ale také extrémní letní teploty.
Michal Vrablík

Důležité je, že se lidský organismus dokáže na změny počasí adaptovat. Podle profesora Michala Vrablíka z III. interní kliniky 1. LF a VFN v Praze dokáže zdravý člověk výkyvy v počasí dobře přestát.

Čtěte také

Jinak je to ale u lidí s chronicky nemocným srdcem, kterým může uškodit spíše mráz než horko. „Typicky se to může projevit tím, že nemocný s chronickou ischemickou chorobou vyjde do mrazivého počasí a zažije bolest na hrudníku. Mrazivá období jsou skutečně spojena s větší kardiovaskulární zátěží, na druhé straně extrémní letní teploty, které v posledních letech občas nastávají, jsou pro člověka také zátěží,“ připomíná lékař Michal Vrablík.

Podle internistky Evy Kociánové z 1. interní kliniky kardiologické Fakultní nemocnice v Olomouci, která je zároveň garantkou projektu Srdce v hlavě, zaměřeného na prevenci kardiovaskulárních onemocnění, bývá v horku, kdy lidé zapomínají pít, více trombotických příhod a častější jsou také plicní embolie. Mrazy zase přinášejí více infarktů myokardu.

Poslechněte si všechny vědecké reportáže.