Co lze koncem prázdnin vysévat, co sklízet a na čem si pochutnáme až příští rok?

Touto dobou se vysévají také ozimé odrůdy cibule, polníček a špenát. A to jsou zeleniny, které budeme sklízet časně na jaře. Když bude teplá zima, můžeme je protrhávat i v zimě. Cibulka naroste do síly tužky, ta na sklizeň moc nebude, ale hodně brzy na jaře naroste a budeme mít krásnou čerstvou vlastní cibuli ze zahrádky.

V zimě veškerá tato zelenina pospává, ale když je teplo okolo 10 stupňů, mírně přirůstá. Když je mráz, napůl zmrzne, ale ve správný čas se oživí.

Abychom mohli sklízet i v zimě, používáme bílou netkanou textilii. Když meteorologové ohlásí mínus jeden dva stupně, dáme ji jednoduchou, má-li mrznout víc, dáme dvojitou i trojitou. Jakmile se vrátí pohodové počasí, ředkvičky odkryjeme. Pokud si s porostem nechceme dělat starosti, pokryjeme ho netkankou už v době setí. Občas odkryjeme, vytrháme plevel, případně protrháme, a zase přikryjeme.

Ředkvičky|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Podle Ivana Dvořáka je lepší setí do řádků, aby rostliny měly pravidelný spon. Když je nasejete do konečné vzdálenosti, dáte si s tím tu práci, nemusíte je pak protrhávat. Když vysejete hustěji, protrháváte, konzumujete a k dozrání nakonec zůstanou rostliny také v konečné vzdálenosti.

Zelenině, o které mluvíme, se říká zelenina doběrné nebo třetí trati. Vystačí si s živinami, které na řádku zbyly po kedlubnách nebo po bramborách. Cokoliv bylo na záhonu předtím, po tom tam zůstává dostatek živin, aby špenát, polníček, saláty, ředkvičky byly chutné a včas ke sklizni.