Co mají společného lógr a slepičince? Prospějí vaší zahradě
Nedáte dopustit na pravého českého turka? Nebo máte doma kávovar? Kávová sedlina si nezaslouží vylít do záchoda. Je to v podstatě jemně nadrcený rostlinný zbytek, který obsahuje mnoho minerálů, hlavně draslík, ale také hořčík, fosfor a měď.
„Ideální je přidávat lógr do zeminy, když chceme, aby byl substrát pěkně drobivý. U pokojových květin kávovou sedlinu prohrábněte se zeminou, venku použijte lógr naředěný s vodou,“ radí pardubický zahradník František Hlubocký.
Lógr můžete průběžně sypat na květinové záhony nebo přímo do kompostu. Kávová sedlina se při okopávání postupně zapracuje do země, zkypřuje půdu a má schopnost lépe zadržovat vodu.
„Když rostou jiřiny, chodím po zahrádce, naředím si nastřádaný lógr do konvičky s vodou, a naliju mezi rostliny. Dokonce se říká, že to odpuzuje slimáky. Dokud je to čerstvé a voní to, možná jim to vadí a aspoň trochu je naštvu,“ směje se František Hlubocký.
Časem prověřené hnojivo je to od slepic
Slepičí trus spolu s kravským trusem a drcenou rohovinou tvořily hnojivý základ, bez kterého si naši předkové nedokázali představit práci s půdou. „I s příchodem chemie jsou to stále nejlepší a časem prověřená hnojiva,“ říká zahradník Hlubocký.
Granulovaný slepičí trus se přimíchává do zeminy. Čerstvé tzv. slepičince se používají na přihnojování při podzimním zpracování půdy okrasných keřů, ale i rybízů nebo angreštů.
Během jara a léta je ideální používat zálivku se slepičím trusem na okurky, rajčata, nebo na muškáty. Jak ji připravit?
Třetinu nádoby naplníme slepičinci a dolijeme vodou, necháme na slunném místě prokvasit, jednou za čas promícháme. Když je roztok prokvašený a rozpuštěný, což je zhruba tři týdny, přistoupíme ke hnojení.
„Ředíme jeden díl slepičáků ku deseti dílům vody. Ideální je hnojit večer nebo před deštěm, toto hnojivo má přece jen svůj specifický odér,“ uzavírá zahradník František Hlubocký a dodává, že přebytek čerstvých slepičáků by se neměl vyhazovat ani v zimě. Ideální je na zarytí do země, pokud mráz dovolí, nebo do kompostu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.