Co znamená jméno Izrael

Část První knihy Mojžíšovy zvaná hebrejsky Vajišlach zahrnuje úsek od 4. verše 32. kapitoly do 43. verše 36. kapitoly. Hned na svém počátku text zpravuje o jednom z nejtěžších okamžiků v životě praotce Jákoba: o setkání s bratrem Ezauem, od něhož před mnoha léty získal prvorozenství a poté musel uprchnout před jeho hněvem. Nyní se Ezau blížil k Jákobovi v čele zástupu bojovníků. Nastal předvečer obávaného setkání. A tehdy Jákob zůstal, jak praví Tóra, "samoten. Tu zápasil někdo s ním, než vyšla jitřenka".

Většina tradičních výkladů se shoduje v tom, že Jákob bojoval s Božím poslem a mnozí vykladači přímo ztotožňují nebeskou bytost s ochranným andělem Ezaua. Noční boj se pak stal předobrazem osudového střetnutí s Ezauem za rozednění. Jákob měl v boji s andělem zla potvrdit své mravní hodnoty, pevnost svého ideálu. A Jákob zvítězil, nebeský soud rozhodl bratrovražedný boj dříve, než začal.

Správnost této interpretace opírají tradiční komentátoři i o pokračování textu. Když totiž anděl viděl, že Jákoba nepřemůže, pravil: "Pusť mě, neboť vyšla jitřenka. Jákob však odpověděl: Nepustím tě, leda bys mi požehnal." Byla to významná žádost. Jákob totiž nechtěl nic méně, než aby Ezau uznal právoplatnost jeho požehnání jako prvorozeného, které kdysi získal místo svého bratra. Anděl Jákobovi skutečně požehnal a co víc, změnil i jeho jméno na Izrael, hebrejsky Jisrael. Co se však za touto změnou skrývá?

Slovo Jákob - v hebrejském originálu Jaakov - má v hebrejštině dva základní významy. Především v sobě zahrnuje výraz "akev" - "pata", jenž přímo odkazuje k Jákobovu zrození. V Tóře se totiž píše, že Jákob se v onu chvíli držel svého dvojčete Ezaua za patu. Současně však jméno Jaakov obsahuje i slovo "akov" - tedy "zlověstný, křivolaký". To tradice považuje za narážku na pohnuté Jákobovy osudy, které ho provázely od získání prvorozenství. Jestliže se tedy Jákobovi dostalo od Božího anděla přízviska Jisrael, zaznívá v tomto označení i slovo "jašar" - "přímý". Křivolaké Jákobovy cesty se měly stát minulostí, Jákob proměněný v Izraele byl předurčen k tomu, aby kráčel přímo před Bohem. Slovo Jisrael však skrývá ještě další významy. Ve své úplnosti se podle hebrejského slovesa "sur" - "bojovat" překládá jako "Boží bojovník", neboť, jak o Jákobovi pravil sám anděl, "bojoval s Bohem i lidmi a přemohl". Jisrael byl přitom ve svém novém jménu nadán i dalším přízviskem "kníže" - hebrejsky "sar". Označení Jisrael tak ve své úplnosti přisuzuje svému nositeli atributy knížecí vznešenosti, přímosti jednání i bojovníka.

Vykladač Onkelos však již před téměř 2000 lety zdůrazňoval: Biblický obrat "bojovat s Bohem a lidmi" je třeba chápat ve smyslu "bojovat za Boha", "bojovat ve jménu lidstva". Takový je ve skutečnosti i úkol Izraele jako společenství. Jeho tisíciletý boj uvnitř lidstva je bojem za Boží království na zemi, bojem ducha, ideálu a zásad.