Decimálka, mincíř i zlatnické váhy. Výstava vah v Dobrovici na Mladoboleslavsku připomíná staré časy
Chcete vidět, a možná taky zavzpomínat, na čem vážily naše babičky a prababičky? Přijeďte se podívat na výstavu nazvanou Na miskách vah v galerii Průjezd v Dobrovických muzeích na Mladoboleslavsku. Najdete tam historické váhy všeho druhu.
Jsou tu váhy rovnoramenné, se dvěma miskami, s jednou miskou, mincíř nebo decimálka. Váhy z kuchyně, z laboratoře, klenotnictví nebo pošty. Ředitelka Dobrovických muzeí Hana Hlaváčová ví víc: „K vidění jsou především historické kuchyňské váhy, lékárenské a laboratorní váhy, váhy zlatnických mistrů, malé decimální váhy, mincíře, ale také poštovní váhy nebo dokonce váha ukrývající ořezávátko na tužky. Nejstarší exponát pochází ještě z dob Rakouska-Uherska.“
Součástí výstavy jsou i dobové dokumenty – původní návody, účtenky a další materiály výrobců. Významné zastoupení má továrna Karla Morawetze z Úpice, známá pod značkou KAMOR, jejíž tradice sahá až do roku 1894. Ve své době zaměstnávala až 900 lidí a výrobky vyvážela do čtyř světadílů.
Na výstavě si na své přijdou i děti, pokračuje paní ředitelka: „Pro děti jsme připravili několik tematických úkolů. Mohou si například ověřit, zda stejně velké nádoby naplněné vatou a cukrem váží stejně, zkoušet vyvážit váhu kostkami cukru, odvážit správné množství cukru podle receptu nebo si na mincíři zvážit školní aktovku a zjistit, kolik kilogramů každý den nosí na zádech.“
Až výstava skončí, mohou se děti těšit nejen na letní prázdniny, ale i na novou prázdninovou hru v muzeu nazvanou „Výlet s kocourem Mikešem.
Historické váhy ze soukromé sbírky vybral a na výstavu zapůjčil Pavel Kusbach. Doplňují je exponáty ze sbírek muzea.
Výstava Na miskách vah bude v Dobrovických muzeích otevřená do 26. června 2026, od pondělí do neděle, od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
