Denisa Zavoralová má na výrobě pralinek nejraději úsměv svých zákazníků
Životní příběh Denisy Zavoralové z Úval u Prahy může být pro mnohé inspirací. Vystudovala stavební fakultu a dlouhá léta pracovala v jedné z největších nadnárodních reklamních agentur. Už osm let se ale živí ruční výrobou čokoládových lanýžů a pralinek. Výrobnu si vybudovala přímo v Úvalech, kde žije, a své výrobky úspěšně prodává do kaváren a prodává přes vlastní e-shop.
Denisa Zavoralová ovládá několik jazyků, vystudovala stavební fakultu ČVUT i management firem v Paříži. Své vědomosti nakonec po mnoho let uplatila v prestižní nadnárodní reklamní agentuře, která má pobočku i v Praze.
Něco jí ale stále chybělo. Vždy měla ráda manuální práci a s příchodem větší digitalizace v oblasti reklamy začala toužit po změně. Denisa životní výzvy přijímá a nechává se občas životem i unášet. A to se vyplatilo. Dlouho přemýšlela, co jiného by mohla dělat a jakou by si mohla najít příjemnou manuální práci. Jednou se v Úvalech zúčastnila kurzu výroby pralinek. Byla nadšená a velmi rychle si uvědomila, že to je přesně to, po čem touží a co jí těší.
Jedna věc je se výrobu pralinek naučit, druhá založit si vlastní živnost
Denisa potřebovala najít garanta, který by jí pomohl založit si vlastní provozovnu, aby se výrobou čokolády mohla také živit. Vše se nakonec podařilo díky lektorce, u které kurzy výroby pralinek absolvovala – paní Petříčkové. Souhlasila s tím, aby se stala „garantem“ výroby a Denisa tak mohla díky ní založit vlastní výrobnu.
Výrobna je stylově zařízená, a pokud bychom si odmysleli velkou kuchyňkou linku s mísami, noži a prkénky, s trochou nadsázky připomíná spíše relaxační studio. Blízko plotny nechybí velké pohodlné křeslo. To správné tajemství výroby totiž zní – nespěchat při přípravě a čokoládě dopřát při tavení dost času. Každý druh čokolády totiž musí projít správným procesem temperace, jinak čokoláda při kousnutí „nekřupne“. A tak je při výrobě dost času i na odpočinek - to když se čeká, než rozehřátá čokoláda zase vychladne.
Lanýž nebo pralinka?
Denisa si už zvykla, že lidé běžně nazývají její výrobky pralinkami. Přitom se zaměřuje na čokoládové lanýže - jsou ručně vykrajované z připravené čokoládové hmoty na bázi ganache a dále obalované v čokoládě a zdobené. Zatímco pralinky jsou přímo z jednotlivých forem.
Běžně ale chybně říkáme ručně vyráběným čokoládovým lanýžům pralinky. A tak občas řekne svým lanýžům „pralinky“ i Denisa. Má jich 15 druhů a vyrábí pouze ty, které jí chutnají. Nejvíce si ale pochutná na levandulovém nebo kardamonovém lanýži. Ráda vymýšlí také nové recepty. Dnes už je zkušená cukrářka, i když začátky nebyly jednoduché.
Dobrý výrobek reklamu nepotřebuje
Výrobě pralinek a lanýžů se věnuje už osm let. Původně dodávala pralinky do pražských kaváren, ale to se během covidových opatření velmi změnilo. Během týdne přišla o stálé zákazníky a musela si rychle poradit, jak situaci řešit. Spolehla se na sociální sítě a na oblibu svých výrobků, a založila si e-shop. Navíc jí pomohla i síť bezobalových prodejen.
Ostatně ví velmi dobře, že čokoláda zlepšuje náladu, a tak vsadila na nový název svých webových stránek – Čokonálada. Kavárny se jako odběratelé ale naštěstí vrátily, takže práce je opravdu hodně. Zájemcům navíc posílá lanýže přímo ze své domácí výrobny na adresu objednávky. Nikdy nepoužívá konzervanty ani umělá barviva. A tak jsou její čokoládové lanýže při odesílání zcela čerstvé. A jak s úsměvem dodává, ví, že po doručení u nikoho dlouho nevydrží. Každý je hned začerstva sní.
Je to práce, která jí těší. Ale největší odměnou je pro ní úsměv na tváři lidí, kteří její čokoládu ochutnají. Ostatně její lanýže a pralinky jsou tak krásně nazdobené, že se lidem vyloudí na tváři úsměv už při pouhém pohledu. Denisa navíc dělá to, co jí baví.
Související
-
Aleš Svoboda ví, že v týmu jsou všechny zážitky silnější. Věnuje se sportu s tisíciletou tradici
Strážník Městské policie Kolín Aleš Svoboda má zajímavého koníčka. Spolu s rodinným týmem se věnuje sportu, který má tisíciletou tradici - přetahování lanem.
-
Paní Dagmar Lieblová byla jednou z mála, kterým se podařilo přežít Osvětim. Díky chybě tisku
Paní Dagmar Lieblová z Kutné Hory jako jediná z rodiny přežila transporty z Terezína do Osvětimi. Později se stala dlouholetou předsedkyní Terezínské iniciativy.
-
Jan Tománek: Po úraze jsem díky sportu začal cítit, že jsem zase kompletním člověkem
Jan Tománek patří k nejúspěšnějším multi-sportovním talentům vrcholového parasportu. V současné době působí také jako lektor motivačních workshopů.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.