Festival Den architektury otevřel Klementinum i lidem s omezenou pohyblivostí
Rozsáhlý areál Klementina byl založen jezuity po jejich příchodu do Čech v roce 1556. Zpočátku členové řádu sídlili v bývalém dominikánském klášteře, roku 1653 ale začali areál rozšiřovat.
Přestavba trvala přes 170 let, v Klementinu tak lze vypozorovat nejrůznější stavební slohy. Se svými více než dvěma hektary je jedním z největších stavebních komplexů v Evropě. Na stavbě se podíleli významní architekti, například Carlo Lurago, František Maxmilián Kaňka nebo Kilián Ignác Dientzenhofer.
Od počátků svého působení jezuité v areálu provozovali školu, v roce 1622 povýšenou na univerzitu. Kromě tříd a prostor pro řádovou komunitu si v Klementinu vybudovali také knihovnu, tiskárnu, lékárnu, divadlo a samozřejmě chrámové stavby. Roku 1654 byla klementinská univerzita spojena s Karlovou, jezuitům byla předána i její knihovní sbírka. Z nově vzniklé Karlo-Ferdinandovy Univerzity v Klementinu sídlily filozofická a teologická fakulta.
Jezuité museli Klementinum po zrušení řádu v roce 1773 opustit, univerzita zde však přetrvala. Po rozdělení univerzity na českou a německou část v roce 1882 zůstala jen část česká. V roce 1930 se filozofická fakulta univerzity přestěhovala do nové budovy a Klementinum se stalo sídlem Národní knihovny.
Klementinum je známé denním teplotním měřením, které je zde zaznamenáváno soustavně od roku 1775. Jedná se o nejdelší pozorování tohoto druhu na světě. Od roku 1784 jsou všechny hodnoty zaznamenávány 3x denně.
V rámci Dne architektury se konala prohlídka Klementina, tedy bývalých jezuitských kolejí, pro pohybově znevýhodněné. Návštěvníci si prohlédli Studentské a Révové nádvoří, Křižovnickou chodbu, Všeobecnou studovnu, Halu služeb a Zrcadlovou kapli. Podobná exkurze pro všechny pohybově znevýhodněné, tedy nejen pro lidi na vozíčku, ale i pro starší a pomalejší seniory, se bude konat zase 12. listopadu 2025 od 14 hodin. Prohlídka trvá asi jednu hodinu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
