Festival Maják proměnil Bělou pod Bezdězem ve světelnou pohádku
Hru světel, stínů a zvuků pro děti i dospělé nabízí od pátečního večera festival Maják v Bělé pod Bezdězem. Netradiční atmosféru známých míst můžete zažít ještě dnes 1. listopadu večer.
Festival Maják má podtitul Zažij Bělou v jiném světle. A skutečně proměnil podzimní město v jedno velké interaktivní světelné hřiště a světelnou show. Na návštěvníky festivalu čeká 11 zastavení.
Jevištěm pro jednu ze světelných atrakcí je Česká brána – poslední dochovaná z pěti historických bran města vypráví prostřednictvím videomappingu příběhy inspirované významnými osobnostmi Bělé pod Bezdězem a jejího okolí.
Na bělskou radnici se promítá kouzelná podzimní atmosféra.
Děti baví Prasečí rodeo na náměstí, kde se světelní vepříci z barelů vlní a houpou. Na náměstí si můžete také zahrát světelný stolní tenis a v arboretu projít Motýlí loukou.
Cestou k zámku hrou na trubice vtisknout instalaci, nazvané Správný vítr, vlastní tón. Na parkánové zdi bělského zámku obdivovat zamrzlé peklo a do démonů, kteří vykukují z prasklin, se zkusit trefit pěnovými míčky.
Na zámeckém nádvoří pomocí tlačítka spustíte různé světelné scény, jejichž součástí se můžete stát, ve sklepení hra světla a stínu zámecký sklep oblékne do úplně nových šatů.
V dílně si můžete vytvořit originální brož ve tvaru srdce, která se po dokončení rozzáří bílým světlem a poslouží třeba jako čelovka.
Spojení reality s fantazií
A ve Valdštejnském sále zámku čeká samotná rodina hraběte z Valdštejna, kterou oživili herci z místního Divadýlka na dlani. A tak se u šálku kávy nebo anglického čaje na chvíli přenesete do doby, kdy Valdštejnové vládli kraji.
Festival Maják můžete navštívit ještě dnes 1. listopadu v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku. Od 17 do 22 hodin v parku na Masarykově náměstí a od 17 do 23 hodin v areálu zámku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
