Flašinet umí zahrát Mozarta i Aznavoura. V Praze začal festival Flašinet žije!
Hrací strojky na kliku rozezněly historické centrum Prahy. Flašinetáři z celé Evropy si zahráli v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, na Kampě i v Muzeu české hudby.
„Flašinet je automatický hudební nástroj. On hraje na principu pohybu klikou, tím pohybem se čerpá do nástroje vzduch,“ vysvětluje dobově oblečený Patrik Pařízek ze Spolku přátel flašinetů a mechanické hudby. „Ten vzduch pomocí děrovaného papíru nebo kartonu se vhání do píšťalek a umí to zahrát skladbu.“ S flašinetem se vystupovalo na oslavách, na svatbách, doprovázel loutkové divadlo nebo hrával v cirkusech. „Skladby jsou různé. My většinou všude hrajeme ty starší, takže nikdo už neví ani název.“
„Na flašinet se dá hrát asi téměř všechno, jak od té lidové muziky, národních písniček, a také od vážné hudby, takže máme na flašinet skladby od Haydna, Mozarta a Beethovena. Ten rozsah je opravdu široký,“ vysvětluje předseda Spolku přátel flašinetů a mechanické hudby Jan Bondra.
Na flašinet prý může hrát skoro každý. I taková hra má ale svoje pravidla. „Je dobré, když ten člověk má hudební sluch,“ usmívá se Jan Bondra. „Doporučujeme, když to někdo zkouší, aby si zkusil tu písničku zpívat. Většinou všichni hrají moc rychle.“
Některé flašinety je možné ovládat elektronicky, i tak jsou uvnitř skutečné píšťaly, do kterých se vhání vzduch. Flašinetáři putovali s flašinety od města k městu. Otřesy a nevlídné počasí tak mohly nástroj rozladit. „Většinou je ale máme už tak upravené, aby vzdorovaly i dálnici D1,“ směje se flašinetář Jan Bondra.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.