Herec a básník Petr Batěk: Každý záporák má i kladné stránky, a to je cesta, jak chci hrát
Petr Batěk jde z role do role, vystupuje s kapelou i sám s kytarou, píše básně a jako správný bohém si v době pandemie pořídil penzion. „Práce mi nevadí žádná, když má smysl. Ke všemu, co jsem dělal, jsem si našel cestu.“
Herec Petr Batěk nedávno oslavil padesátiny a přesunul se na Moravu. „Nijak nebilancuju, v té rychlosti to nestíhám. I když jsem sliboval, že zpomalím. Padesátku jsem oslavil v Mikulově, jinak moc jubilea neslavím, spíš oslavuju život, jsem takový celoživotní slavící typ,“ vyznává se ke své lásce k životu.
Po dlouhé době v kladné roli
Profesně se mu daří, baví ho, že všechno, co dělá, je pestré. Z hereckého pole se těší na premiéru filmu Cirkus Maximum, kde hraje Borise, syna principála. Vidět jste ho mohli i v seriálu Duch, kde hrál kriminalistu. Typově ho režiséři obsazovali spíš do záporných rolí, proto se kladného policisty zhostil s chutí. „Baví mě objevovat tu postavu. Obecně se říká, že záporné postavy se hrajou líp, ale já si to úplně nemyslím. V záporné postavě hledám její kladné stránky a ty chci hrát, a naopak. Protože každý záporák má i kladné stránky, a to je ta cesta.“
V seriálu se potkal i s o dva roky mladším bratrem Pavlem Baťkem. „Bylo to skvělý, jsme na sebe napojený, a když jsme před kamerou, tak se stačí na sebe podívat a je to tam. Přečteme se víc než někteří kolegové. A čím jsme starší a potkáme se u natáčení, tím je to pro mě větší zážitek. Umíme si říct i negativní věci, ale víc se podporujeme,“ říká ke spolupráci se sourozencem. „My máme spíš problém, kdybychom měli hrát dvě rozdílné postavy než bratry. Tak nás prozradí gesta.“
Poezie jako terapie
Hraní prokládá také hudbou a poezií. Celkem vydal už tři básnické sbírky. „Ta čtvrtá bude z Mikulova a bude se jmenovat Mezi svými víny. Objevují se tam místopisné pojmy a je to vazba na jižní Moravu, kde jsem se inspiroval. Ale vlastně se inspiruju všude, kde se pohybuju.“
Poezie mu pomáhá celoživotně. Díky ní překlenul i nepříznivé období, když si penzion otevřel v koronavirové krizi. „Objevil jsem, že je mojí terapií. V penzionu jsem trávil čas ve vinicích a skládal. Už před lety jsem zahájil proces umět být sám se sebou a už se mi to daří dobře.“ Má vizi udělat z penzionu kulturní centrum. Už teď tam jezdí výtvarníci, na dvorku se pořádají vernisáže, nebo tam přijedou zahrát muzikanti. „Práce mi nevadí žádná, když má smysl. Ke všemu, co jsem dělal, jsem si našel cestu. Ve vinicích je to dřina a v penzionu je šest apartmánů a všechno jsem si vyzkoušel sám, abych věděl, co to obnáší. A jednoduchá práce to není.“
Kromě toho se pustil i do charitativního projektu. „Nazval jsem ho Forma do filmu a upletl jsem si na sebe bič. Jde o video pro jedno fitko, které pomáhá nadaci Hvězdy dětem, což jsou peníze pro dětské domovy. A mé výkony jsou podmíněné tím, že děti dostanou peníze, tak musím makat. V praxi to znamená, že chodím do posilovny s trenérkou, je na mě přísná, nemůžu pít ani vodu s citronem. A víno mám úplně zakázané!“
Jak se dostal rodilý Plzeňák na Moravu a kdo mu pomáhá s penzionem? Usilovali někdy s bratrem o stejnou roli? Jak prožíval natáčení filmu Cirkus Maximum? Chodí na jeho koncerty i jeho děti? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.