Horko a jeho účinky na lidské zdraví: Mžitky před očima, oteklé nohy i neschopnost se soustředit

Existuje rčení, které říká, že kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Slunce ale dokáže nadělat i pěknou paseku. Co se stane s naší kůží, pokud se spálí?

„Tím, že si spálíme kůži, si můžeme vypěstovat tzv. alergii na sluníčko, odborně fotodermatózu. Pak se může stát, že když opakovaně, několik let po sobě, jedeme k moři, nebo jdeme na sluníčko, tak na místech výstřihu, obličeje, paží se objeví nepříjemná svědivá vyrážka,“ popisuje kožní lékařka Eva Novotná.

Častý pobyt na sluníčku může znamenat i větší tvorbu pih. Jejich barva je způsobena pigmentem zvaným melanin, čím více času trávíme na slunci, tím více melaninu se vytváří. „Pigmentová znaménka se objeví častěji, ve větším rozsahu, jak do plochy, tak do výšky. Naše kůže není uzpůsobená rovníkové oblasti, čím častěji tam jezdíme, tak dochází k odkápnutí většího množství znamének,“ upřesňuje lékařka Eva Novotná.

Spálit se můžeme snadno, a to dokonce i ve stínu nebo za pošmourného a větrného dne. Škodlivé UV záření totiž proniká i závojem mraků. V průběhu dne bychom v určitý čas neměli na sluníčko chodit vůbec. Starším dětem a dospělým odborníci doporučují vyhýbat se pobytu na slunci v době od 12 do 15 hodin.

Slunce nemůže jen za spálení

Když je horko, potíme se, pot tělo ochlazuje. A čím je větší venkovní vlhkost, tím méně se potíme, a tím víc se přehříváme. Proto není podle Kateřiny Cajthamlové velké zvlhčování vzduchu ve vedrech dobrý nápad.

„Také se roztahují cévní struktury v kůži a výsledkem je, že v horku klesá krevní tlak. A zase stoupne, když vstoupíme do příliš klimatizovaného prostoru. Takže zejména kardiaci mohou mít problém,“ upozorňuje doktorka Cajthamlová.

„Dalším problémem jsou potničky, v kožních záhybech, kde se déle udržuje vlhkost, vznikají různé typy pupínků a někdy se tam snáze uchytí infekce plísněmi. Chce to sprchovat se, oplachovat se a pít,“ dodává.

Adaptace lidského těla na změnu teploty

Stabilní tělesná teplota člověka se pohybuje mezi 35 a 37 °C, pokud o kousek stoupne, jsme na tom daleko hůř, než se ochladí. „Máme daleko víc adaptačních mechanismů na chlad. Kromě toho, že se můžeme obléknout, tak se svaly a cévy stahují a centralizuje se oběh. Když je vedro, tlak klesá, teplo zatěžuje srdce i plíce, kyslík se špatně dostává z krve,“ upřesňuje Kateřina Cajthamlová.

Limitní teplota, tedy teplota, od které hrozí velmi vážné stavy, až smrt, je při 40 °C tělesné teploty.

Lidé, kteří berou léky na odvodnění, nebo mají ledvinové onemocnění, změny krevního tlaku, nepravidelný srdeční rytmus, nebo křečová onemocnění, by měli pít vodu s minerály, obyčejná čistá voda v horku nestačí.

Pozor by si měli dát lidé nad 60 let věku a také malé děti. „Velký problém vzniká tehdy, když je dítě uložené v kočárku, a přes kočárek něco položíme, aby dítě mělo stín. To dokáže zvednout teplotu v kočárku až o 4 stupně,“ varuje Kateřina Cajthamlová.

Co dělat a co ne, abychom přežili horka

„Pitný režim základ, ale pozor na ledové nápoje. Ty představují spíš teplotní šok a měli bychom se jim vyhýbat. Pijte vlažné a občas. Zdravému člověku středního věku neublíží, ale staří lidé a malé děti by ledové nápoje vůbec neměli pít. A co je důležité, ty nápoje by měly být mineralizované. Jednoduše do sklenice vody lžičku soli, případně minerálky,“ zdůrazňuje lékařka.

Důležité je podle ní také pravidelně jíst dobře stravitelná jídla, chránit se se před přímým sluncem, nosit světlé prodyšné oblečení a vyhledávat stín. „Dobře funguje, pokud jste někde, kde je vedro, vzít si ručník, namočit ho do vody, dát si ho na krk,“ přidává radu Kateřina Cajthamlová.

„Pokud berete léky na odvodnění, poraďte se s lékařem, zejména pokud vám klesá krevní tlak nebo sycení kyslíkem. A pokud někdo omdlí, je potřeba ho hlídat, ochlazovat, a nedávat ze začátku moc pít, až po hodině, když je mu lépe,“ doplňuje ještě.

Proč je v jižních zemích důležitá takzvaná siesta? Jaké je správné nastavení klimatizace? Proč je v horku lepší slunečník, než pokrývka hlavy? Čím to je, že slunce způsobuje lidem dobrou náladu? Co Kateřina Cajthamlová doporučuje na takzvané potničky? Jaká je její rada pro diabetiky, kterým v horku otékají nohy? A co poradila posluchačům, kteří se dovolali do živého vysílání? Poslechněte si záznam pořadu.