Hudba je lék, ví herečka a zpěvačka Jitka Smutná. Moje písničky asi nikoho neuzdraví, ale snad aspoň potěší
Jitka Smutná je herečka známá mimo jiné z televizních seriálů Vinaři, Návraty domů anebo Ulice. Už dlouhá desetiletí ale aktivně vystupuje také jako zpěvačka. Zpívání je prý pro ni jakousi protiváhou hlavní profese.
Po studiu herectví na DAMU odešla Jitka Smutná hrát do Pardubic a do Ostravy. Ve druhém ze zmiňovaných měst se veřejnosti zároveň pravidelně představovala jako folková zpěvačka. „Nebyla jsem moc dobrý kytarista, můj doprovod byl poměrně jednoduchý. Ale moje písničky měly duši a zajímavé texty. A když pak přišly různé zákazy, tak jsem vždy hrála koncert na půl s někým, kdo na rozdíl ode mě neměl takzvané přehrávky. Takže někdo, kdo nesměl z politických důvodů vystupovat, byl v druhé půlce koncertu hvězda, ale nikde se jeho jméno oficiálně neuvádělo,“ popisuje situaci před Listopadem 1989.
Zpívání je pro Jitku Smutnou jakýmsi vítaným zpestřením herecké práce a v podstatě i určitým protipólem. „Stejně jako se rybaření nepočítá do života, tak ani zpívání se do života nepočítá,“ prozrazuje své přesvědčení. „Moje maminka mě naučila zpívat si jen tak a já to dělám pořád, byť třeba jen v duchu. Navíc zpěv je lék, třeba některé Mozartovy skladby uzdravovaly děti z epilepsie. Nemyslím, že moje hudba někoho vyléčí. Ale bude dobře, když někoho potěší anebo se díky ní někdo dostane k emocím, ke kterým by se jinak nedostal,“ vysvětluje herečka a zpěvačka v jedné osobě.
Aktuálně Jitka Smutná nahrává a vystupuje s muzikantkou Kateřinou Soukupovou. „Konečně mám skladatelku, klavíristku a parťáka, se kterým můžu písničky psát a se kterým si o nich můžu povídat,“ pochvaluje si. Jejich společné písničky prý vznikají osvědčeným postupem. „Já pošlu Katce text, buď WhatsAppem anebo na kusu papíru. Já jí ho předám a pak už se jenom divím,“ dodává se smíchem. Desku se společnými písničkami vydaly hudebnice loni, nápady na další nosič už prý se postupně skládají.
Proč Jitka Smutná opustila sen stát se novinářkou? Proč se jedním z jejích koníčků stalo rybaření? A proč bude o prázdninách k vidění také v pražské zoo? Nejen to se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
