Huť Barbora dostala jméno po krásné paní továrníkové. Z půvabné památky v Jincích málem zbyly jen rozvaliny
Huť Barbora v Jincích na Příbramsku patří mezi unikátní památky průmyslové historie našeho regionu. Rozpadající se budova prošla důkladnou rekonstrukcí a v roce 2024 zde vzniklo moderní kulturní centrum. Záchrana prý přišla za minutu dvanáct. Dnes si tam můžete zahrát únikovou hru.
Kulturní památka huť Barbora připomíná pozdně barokní zámeček s věžičkou. Jde přitom o dřevouhelnou pec, která surovým železem zásobovala továrnu v Komárově. S výstavbou huti započal hrabě Rudolf z Vrbna v roce 1805. „Fungovala v letech 1810 až 1874,“ vysvětluje průvodce a student historie Martin Štich. V zadním traktu továrny byla roku 1886 zřízena pila s pohonem vodního kola. Pila ukončila činnost v roce 1951 a od té doby budova sloužila jako ubytovna, sklad sena a vznikla zde skládka. Unikátní památka tak spěla ke svému zániku.
„Záchrana huti přišla za minutu dvanáct, protože chátrala opravdu dlouhá léta,“ rozhlíží se ředitelka multifunkčního centra Kamila Vokurková po velkoryse opravené památce s replikou kovového schodiště a funkčním výtahem na dřevěné uhlí. Koncem roku 2017 vedení městyse Jince rozhodlo o odkoupení huti Barbora od soukromníků a v roce 2019 dostala huť novou střechu, která zabránila dalšímu chátrání památky. Dnes můžete vyšplhat až do věže, kde bývala násypka do pece. Návštěvníci určitě ocení nádherný výhled po okolí. Průvodce Martin jim ochotně ukáže, jak fungoval výtah na přepravu surovin a přidá historku o místním strašidle.
Dětem se nejvíc líbí v expozici věnované Národnímu geoparku Barrandien. Návštěvníci si tam mohou zapůjčit geologická kladívka, zkusit štěstí a najít v suti svého trilobita. Na podmořský svět plný záhadných tvorů odkazuje i ponorka, která vypadá jako by vypadla z Verneovky Dvacet tisíc mil pod mořem. Je součástí únikové hry pro rodiny s dětmi či školní skupiny nazvané „Ztracený amulet“.
Jak získala huť Barbora jméno? A jaké strašidlo prý můžete zahlédnout na věži s násypkou? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
