Ilona Švihlíková: Žena po mateřské je na pracovním trhu stigmatizována

„I mě ten výsledek přijde zvláštní,“ nesouhlasí Ilona Švihlíková. Nicméně potvrzuje, že rozdíl mezi aplikací přípravy (vzdělání) na pracovní trh u nás není dobrá. „Ženy jsou automaticky vnímané jako méně vhodné na pozice, kde se rozdělují velké prostředky.“

Velký problém představuje bezesporu mateřská dovolená a návrat z ní. Žena po mateřské se bere „jako někdo, kdo je stále myslí mimo. Kdo není schopen dostatečně zabrat, když je třeba.“

Čtěte také

Podle Švihlíkové jsou ale ženy obohacením každého pracovního týmu, protože dokážou vyvažovat rizikovost striktně mužských týmů. „Ženy mají tendenci uvažovat v dlouhodobějších horizontech a také jsou loajálnější.“ Politiku drivu, „vymačkat z lidí maximum a po použití odhodit“, ženy až tak často nezastávají.

Babička na částečný úvazek

Jak motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání matek? Zvážit problém s hlídáním dětí. Není dostatek mateřských školek a babičky, které ten systém pak suplují, by měly být ohodnoceny, například započtením odměny do důchodu. „Je to užitečná práce pro společnost, mnohdy důležitější než administrativa, kterou dělaly předtím.“

Čtěte také

Máme zkrátka pořád co do činění s osvětou. „Řada žen stále vyrůstá ve stereotypech, že mají určité povinnosti, které prostě muži automaticky nemají, a nejsou příliš ochotné, nemají tak tvrdé lokty, aby se popraly o svoje místo ve společnosti.“ Ale co definice práce stejné hodnoty? „Bude ještě trvat, než to akceptují všichni.“ Svět vysoké ekonomiky je výsostně mužský. „A pánové mají tendenci držet spolu.“

Co si dále Ilona Švihlíková myslí o energetické politice ČR? Proč mají zaměstnanci dceřiných firem u nás menší mzdy než zaměstnanci matek v zahraničí? Mají smysl sankce vůči Rusku? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.