Jak hnojit na konci léta a v podzimních měsících

Konec léta a podzim by možná leckoho sváděly k myšlence ukončit hnojení rostlin v zahradě. Ale trávníky, trvalky, stálezelené dřeviny a další rostliny, omezeně vegetující přes zimu, bychom měli podpořit. Přihnojit je tak, aby se mohly na zimu připravit. Dodat jim draslík, hořčík, křemík, stopové prvky, podle potřeby i vápník, k budování pevnějších, mrazu odolnějších pletiv. A omezit přísun dusíku. Ten jako růstový faktor už moc nepotřebují.

Začínáme koncem srpna, abychom mohli hnojení opakovat. Obyčejně ve formě ve vodě rozpustných živin, aplikujeme je se zálivkou na plochu záhonu a listy, ke kořenům rostlin. Na trávníky celoplošně. Na podzim se hnojí do zásoby i ovocné stromy a keře. Draslíkem, fosforem, hořčíkem. Po opadu listů můžeme rostlinám přidat rozložený hnůj, živný kompost či substrát, aby měly na jaře v okolí kořenů živiny pro dobrý start.

Trvalky přihnojíme tak, aby se mohly na zimu připravit|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Sejeme zelené hnojení jako zdroj organické hmoty, prostředek proti vymývání živin. Do záhonů i do mís okolo stromů. Když použijeme luskoviny, už moc dusíku rostlinám nedodají, ale organickou hmotu do půdy a na její povrch ano. Navíc brání neproduktivnímu výparu. Lepší jsou směsky luskovin, obilovin, řepky či hořčice. Okolo stromů musíme zalévat, aby rostliny vyseté okolo kmene nevybraly všechnu vodu, která je důležitá pro narůstání a zrání ovoce na stromech.

Tam, kde na jaře poroste luskovina, nedáváme do směsi zeleného hnojení pelušku či hrách, tam, kde budeme pěstovat košťáloviny, vyloučíme ze zeleného hnojení řepku, hořčici a ředkev.

Se zarýváním takového hnojení nechvátáme, na záhonech, kde budeme sít a sázet v březnu a dubnu, ho zaryjeme pozdě na podzim. Pod ovocnými stromy a tam, kde budeme sázet až v květnu, zapravujeme zelené hnojení na jaře.

Zelené hnojení živiny nedodává, spotřebovává je|foto:Ivan Dvořák, časopis Zahrádkář