Jak ozvláštnit vánoční stůl? Stačí, když sáhnete po netradičních rostlinách
České vánoční stoly běžně zdobí vánoční hvězda, vánoční kaktus nebo ozdobené větvičky jehličnanů. Toužíte po něčem méně obvyklém? Samozřejmě se fantazii meze nekladou.
Dny vánoční mohou ozvláštnit i netradiční rostliny. Od orchidejí, přes guzmánie, alokázie, až po rychlenou konvalinku. Možná vám ještě vykvetou i barborky, když se na ně rychle vypravíte, řezaly se 4. prosince z třešní, višní, meruněk, třeba i kdouloní.
Zelené lístky do Vánoc ukáže nařezaná bříza a modřín. Pokud zapomenete, můžete „proutí“ řezat ještě asi týden po termínu, ale musíte větvičkám trochu pomoct. Namočit je obden do vody teplé asi 30 stupňů a nechat je v ní do zchladnutí na pokojovou teplotu. Větvičky zlatice sklizené v polovině července taky obyčejnou stihnou vykvést do Štědrého dne.
Byt provoní konvalinky
Dříve se často na Vánoce rychlily konvalinky, ale pokud je nekoupíte nakvetlé, „hotové“, na rychlení ve vaší režii je už pozdě. S tím se začíná čtyři týdny před Vánocemi. Konvalinky na rychlení se vyrývají v listopadu. Ale voňavých rostlin je víc.
Krásně voní rychlené hyacinty, některé lilie, jemně voní narcisky i bramboříky. Poinsettia (pryšec nádherný, zvaný vánoční hvězda) sice nevoní, ale zdobí barevnými listeny. K Vánocům patří jmelí, větvičky jehličnanů, moderní jsou aranžmá z tropických rostlin.
Opatrně dopravit domů
Ke správnému prosinci paří mráz nebo alespoň teploty okolo nuly. Důležité je, aby koupené květiny neprochladly. Balíme je do více vrstev novin, papíru, klidně si na ně vezmeme do květinářství chladící tašku. Nebo termofólii z prošlé lékárničky, kterých dost lidí v autě pár vozí.
Rostliny přenášíme rychle, nenecháváme je dlouho venku nebo ve studeném autě. Doma s jejich rozbalením nespěcháme. V obalu musí takzvaně přijít k sobě, jinak vánoční hvězda opadá, bramboříkům měknou a hnijí stonky květů i listů, orchideje obdobně zahnívají. Stává se, že zachlazené rostliny sice zůstanou živé, ale už se po zimní sezoně nevzpamatují k růstu a dalšímu kvetení a postupně odejdou.
Otužování
Pokojový cypřišek, různé primulky, bromélie, palmy, alokázie, kapradiny. To vše je na trhu, vypadá dobře a lze použít na vánoční stůl. Dorazily k nám z celého světa, ze skleníků, z míst, kde se jim nejvíc dařilo. U nás je ale krátký den a malá vzdušná vlhkost. Navíc bývají i „hladové“. Když je přineseme domů, měly bychom jim na pár dnů dopřát pobyt v místnosti, kde je 15 až 18 stupňů, co nejvíce světla, listy bychom mohli občas porosit. A přihnojit je. Od pěstitelů mají v substrátech hnojivo jen do doby expedice, maximálně na několik dnů po ní.
A nakrmit
Stává se, že rostlinám, které jsme koupili, žloutnou listy (nedostatek živin, nízká vzdušná vlhkost, málo světla), opadávají (když se jim snažíme dát vody do misek, co to jde, a jejich kořeny pak trpí nedostatkem vzduchu). Pomůže pár dnů v nižší teplotě, rozumná zálivka a přihnojení. Výpar z listů alokázie, jehlic cypřišků, ale i dalších rostlin s jemným listem omezí ošetření listů olejovými preparáty, leskem na listy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.