Jak se dopracovat k pružné a krásné kůži? Poradí Kateřina Cajthamlová

18. březen 2016

Kůže je tělesný orgán, kterým dýcháme. Pokud by se poškodila ze 75 %, například při popáleninách nebo vlivem toxických látek, následky mohou být fatální. Další důležitou funkcí kůže je vylučování potu a mazu. Jak se o ni ale starat? A lze jejímu zdraví pomoci stravou?

Kůže má mnoho vrstev. Vrchní epital se rychle proměňuje. V druhé, hlubší vrstvě se nacházejí tukové buňky, jejichž rychlý úbytek (při rychlém hubnutí) může mít za následek hluboké vrásky.

V dalších vrstvách kůže najdeme pigmentové buňky, které mají na starosti správné zhnědnutí kůže, kožní cévy, svaly, nervová vlákna, potní a mazové žlázy, vlasové cibulky a cibulky chlupů. V hlubších vrstvách kůže je kolagen, čili vlákna zodpovědná za mladistvý vzhled a napjatost kůže. Změnami objemu nejvíce trpí elastická část kůže, která při tloustnutí popraská a vytvoří se tzv. stryje. Poškození můžeme zabránit důkladnou péčí.

Kůži nejvíce poškozuje UV záření a změny pH. Správné pH je 5,5 - tedy kyselé. Pokud ji například mycími prostředky alkalizujeme, měli bychom ji kyselost vrátit krémem. Elasticitu kůže podporujeme také řádnou hydratací organismu.

Obézní lidé mají s kůží více potíží

Obézním lidem se často stává, že se potí v kožních záhybech, kde se následně usazují kvasinky působící červené skvrny (takzvané opruzeniny), které nejenže nehezky vypadají, ale taky svědí a bolí. Pakliže následkem obezity propukla i cukrovka, je často složité se kožních problémů zbavit.

Obezita (ilustrační foto)

Stoupne-li hmotnost o třetinu, často se zhoršuje citlivost zejména dolních končetin, takže obézní lidé necítí otlaky a někdy ani masivnější rány. Ty mají často za následek i chronické problémy bránící v pohybu nebo vyústí dokonce v gangrény a jiná závažná onemocnění. Důležité je dávat pozor na otoky, příliš těsné ponožky i boty.

Naši kůži mohou chránit potraviny

Abychom poškození kůže zabránili, měli bychom do jídelníčku zařadit některé potraviny. Mrkev obsahuje beta karoten neboli provitamin A, jež nás chrání před UV zářením. Dostatečná denní dávka je 1,5 ks velké mrkve - obsahuje zhruba 25 mg beta karotenu. Ten se neztrácí ani teplem, takže mrkev může být i tepelně upravená. Zejména u dětí hrozí předávkování beta karotenem projevující se oranžovou barvou kůže.

Prospěšným minerálem je selen, který pomáhá zdravému rozvoji vlasů, nehtů a kůže. Přírodní cestou ho můžeme konzumovat především formou para ořechů s ideální denní dávkou třech až šesti kusů.

Vitamín B6, který pomáhá především kožnímu povrchu, najdeme v ovesných vločkách a obilovinách. Ač je dnes módou bezlepková strava, neměli bychom obiloviny zatracovat, pokud tedy netrpíme celiakií neboli intolerancí na lepek.

Ovoce plné antioxidantů

Zapomínat bychom neměli ani na ovoce, které obsahuje antioxidanty. Jablka obsahují prospěšné flavonoidy (barviva s antioxidační funkcí) a v sušených švestkách zase antioxidanty chránící kůži před volnými radikály. Doporučenou dávkou sušených švestek jsou 3-4 ks za dva dny.


Potraviny prospěšné pro kůži
Mrkev - beta karoten - 1,5 ks denně
Para ořechy - selen - 3-6 ks
Ovesné vločky a obiloviny - vitamín B6
Jablka - flavonoidy (barviva s antioxidační funkcí)
Sušené švestky - antioxidanty - 3-4 ks za dva dny
Voda - hydratace - pitný režim
Minerálky - sodík - 1/3 pitného režimu při sportu
Tučné ryby - nenasycené mastné kyseliny - 1-2 porce týdně
Olivový olej - nenasycené mastné kyseliny

Dalším důležitým zdrojem jsou tučné ryby jako například makrela, sardinky, losos nebo kapr. Jedna až dvě porce týdně obsahují dostatečné množství nenasycených mastných kyselin působících jako antioxidanty (ochrana proti UV záření). Můžeme se inspirovat u Eskymáků, u nichž mají ryby v jídelníčku převahu. Rybí tuk si často mažou i na kůži. Pokud bychom uvítali voňavější variantu, zvolíme olivový olej, kterým se můžeme promazávat vnitřně i zevně.

Zejména v horkých dnech je (nejen pro kůži) důležité dodržovat pitný režim. Pakliže sportujeme a potíme se, měli bychom sodík vyloučený potem doplňovat v minerálních vodách. Tvořit by měly maximálně třetinu přijatých tekutin.

Poslechněte si celý rozhovor s Kateřinou Cajthamlovou
autoři: Kateřina Cajthamlová , redakce
Spustit audio