Jedna z prvních diplomovaných sester v Československu prožila život plný zvratů. Z Rakovníka se dostala až do Bagdádu
Emilie Ruth Tobolářová (1895-1973) prožila mládí v Rakovníku. O jejím dobrodružném životě vyprávějí pohlednice a dopisy s exotickými známkami. Její touha po vzdělání a poslání zdravotní sestry ji zavedla až do Bagdádu, kde se stala oporou lékařky Vlasty Kálalové, známé z románu Ilony Borské Doktorka z domu Trubačů.
Emilie Ruth Tobolářová se nikdy nevdala, neměla děti a svůj život zasvětila péči o nemocné a výchově budoucích zdravotních sester. Novinářka Martina Fialková si pratetu Milku prý pamatuje jen matně, jako starou paní v křesle v domově důchodců. Nedávno ale na půdě rodinné chalupy objevila kufr a v něm několik zažloutlých dopisů. Postupně je začala pročítat. „Bylo to pro mne velké překvapení,“ říká Martina Fialková. Z dopisů se dozvěděla celou řadu detailů, které dokreslují život plný exotických zážitků a nevšedních zkušeností z budování československé nemocnice v Bagdádu.
Cílevědomá Emilie pocházela z devíti dětí. V rodině Josefa Toboláře, profesora na reálném gymnáziu v Rakovníku, vládla přísná výchova. Už jako velmi mladou dívku ji rodiče poslali za prací do Švýcarska. Její plány na cestu do USA, kde chtěla studovat ošetřovatelství, zkřížila první světová válka, přesto se svého snu nevzdala a koncem 20. let minulého století se stala jednou z prvních a také nejlepších absolventek nově zřízené ošetřovatelské školy v Praze. Po dokončení studia byla vyslána na konferenci do Paříže a odtud se vydala na stáž do Londýna.
Sestřička z domu Trubačů
Po návratu z Anglie ji čekalo osudové setkání s lékařkou Vlastou Kálalovou. Spřátelily se a začaly připravovat cestu do Bagdádu, kde chtěla Vlasta Kálalová založit československou nemocnici. „Teta Emilie v době, kdy doktorka Kálalová už odjela do Orientu, tady plnila velký úkol, kdy musela nakoupit a vypravit do Bagdádu veškeré vybavení,“ vysvětluje Martina Fialková. Dobrodružně založená Emilie měla skvělé vzdělání a byla dobře jazykově vybavená. K němčině a angličtině přidala ještě studium arabštiny. S nadšením se pustila do nikdy nekončící práce na klinice. Fotografovala nové prostředí a zaznamenávala zážitky. Kvůli nemoci se po necelých dvou letech musela předčasně vrátit do Evropy.
„Po svém návratu z Bagdádu se dostala do vedoucí pozice. Stala se ředitelkou školy, kterou sama studovala,“ připomíná Martina Fialková. „Velice ji pozvedla a vykonala mnoho pro vzdělávání československých sester.“ Ze studijní cesty do Švédska přivezla knihu „Etika ošetřovatelství“, kterou přeložila a využívala jako učebnici. Jedna z prvních diplomovaných sester u nás pomohla vzdělat tisíce následovnic. Profesní dráhu Emilie Ruth Tobolářové ukončil komunistický režim. V roce 2019 jí byla in memoriam udělena Medaile Alice Masarykové.
Výstava nazvaná Emilie Ruth Tobolářová – sestřička z domu Trubačů je k vidění v Muzeu Alice Masarykové v Lánech do 14. června 2026.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
