Jesenická žulová stezka vám ukáže, kde se těžila vzácná narůžovělá žula

Stopy po těžbě žuly jsou v okolí Jesenice patrné dodnes. Zájemci se kolem nich mohou projít po naučné stezce nazvané Ve stopách žuly. Přibližně šestikilometrový okruh začíná na náměstí a vede okolní přírodou.

Právě na náměstí si můžete prohlédnout dvě významné památky svědčící o významu místního kamenictví i o kvalitě žuly. Tyčí se zde vysoký sloup Nejsvětější Trojice z 90. let 19. století. Impozantně působí i místní žulová kašna ze stejné doby.

Ani sloupky lemující stezku nejsou dřevěné, ale z jesenické žuly. Jde o staré patníky z místních plotů, které nyní slouží jako ukazatele. První zastávka je u Velkého rybníka, kde si na jeho hrázi můžete posedět na odpočívadle.

Cestou zpět u rybníku Horní Fikač|foto: Markéta Vejvodová

Asi nejdůležitější část stezky vede Černým lesem, kde se nachází bývalý menší žulový lom. Tam se zájemci mohou dozvědět vše o cestě žuly z lomu až k finálnímu zpracování a vše se názorně představuje na třech žulových kvádrech v různém stadiu opracování.

Stezka je vhodná i pro rodiny s dětmi. Ti nejmenší se zjistí informace například o místních trpaslících, kteří pomáhali lidem. Anebo na další naučné tabuli najdou odpověď na otázku, kterou si přečetli na panelu předešlém. Cesta je nenáročná a zvládnou jí i maminky s kočárky.

Jesenická žula zdobí Plzeň, Prahu i Vídeň

Největší rozmach jesenického kamenictví nastal s otevřením lokální železniční tratě Rakovník-Jesenice-Bochov v roce 1897. Díky navazujícím tratím získalo Jesenicko železniční spojení s Prahou a se zámožnými městy v severních a západních Čechách, která se stala hlavním odběratelem zdejší žuly.

Ukázka zpracování žuly od hrubé po krásně vyleštěnou|foto: Markéta Vejvodová

Největší regionální producent kamenického zboží, renomovaná firma Jaroslav Pokorný v Krtech, ze žuly dodávala veškeré kamenické zboží. Podle dobových záznamů distribuovaly produkty „v jakémkoliv množství a velikosti“. A kvůli veliké poptávce v prvních dvou letech po otevření zmíněné železniční tratě musela firma navýšit počet zaměstnanců až na sto, aby splnila objednávky. Vyráběly se zde dlažební kostky i obrovské kvádry o velikosti čtyř metrů krychlových na stavbu mostů.

Z jesenické žuly se postavil například most Františka I. v Praze - dnešní most Legií u Národního divadla. Setkat se s ní můžete i na Pražském hradě nebo v podchodech na Václavském náměstí. Využila se také na stavbu nového Saského mostu v Plzni nebo na stavbu železničního tunelu u bavorského Furthu.

Jesenická žula se uplatnila i na mnoha exkluzivních stavbách ve Vídni – například v interiérech Vídeňské univerzity nebo jako čtrnáct metrů vysoká podstavcová část na pomníku císařovny Marie Terezie.