Jeskyně Petrovina v Podbezdězí je dovedně ukrytá ve skalní hradbě. Dostanete se do ní jen po čtyřech
Když budeme mít oči na stopkách a trochu zapátráme pohledem ve skalních stěnách, narazíme při procházce údolím Strenického potoka, nedaleko obce Březovice na Mladoboleslavsku ve středních Čechách, na jeskyni jménem Petrovina. Je vytvořená lidskou rukou, ale přístup do ní není vůbec jednoduchý. A tak každého jistě napadne: kdo ji do skály vytesal a proč? Schovávali se v ní loupežníci?
Údolím, které lemují pískovcové skály, dojdeme do míst, kde je jeskyně ukrytá ve skalních hradbách. „Je dovedně vytesaná do skály tak, aby nebyla snadno k nalezení,“ ukazuje archeolog Filip Krásný z Muzea Mladoboleslavska, „a to nám napovídá, z jakého důvodu vznikla. I když přesný důvod neznáme a obávám se, že ani nikdy znát nebudeme. Ale vzhledem k jejímu umístění v terénu se lze domnívat, že měla sloužit jako úkryt, případně strážní místo, které toto záhadné údolí hlídalo.“
Skála, ve které se jeskyně nachází, vypadá, jako by její části byly naskládané na sebe. Člověk se k ní musí vyšplhat po lesním svahu. Když se po skalních výčnělcích vydrápeme ke vstupu, který se nachází zhruba v polovině skalního útesu, čeká nás nízká chodba, do níž je možné vlézt pouze po čtyřech.
V jeskyni objevíme dvě vzájemně propojené místnosti. Stopy po tesání potvrzují, že byly vytvořené lidskou rukou. Nacházejí se tu tři průhledy. Tím největším lze dobře sledovat údolí. „Vidíme tady pozůstatky vydřevení, což jsou skalní kapsy, ve kterých mohl být zasazený rám toho průhledu či okna. Na stěnách jeskyně se nacházejí rytiny, většina z nich pochází z nedávné doby. Ale naproti oknu je vyrytý letopočet 1627 a obraz kalicha, který známe i z obalu románu Petrovský, jehož autorem je zdejší učitel a archeolog Karel Sellner. Odehrává se v tomto kraji a jeskyně má v příběhu své místo.“
A žili v jeskyni Petrovině někdy loupežníci? „Podle pověsti ano a je pravděpodobné, že se tu lidé v průběhu dějin ukrývali víckrát. Z různých důvodů. Třeba v dobách ohrožení, v době pobělohorské a asi i později. V současnosti sem občas zavítají trempové, dole pod námi je skalní převis, pod kterým se dobře spí. Možná oni pojmenovali jeskyni Vítkova, což je novější označení, napsané bílou barvou u vstupu,“ dodává Filip Krásný.
Záhadné Sellnerovo hradiště
Do údolí Strenického potoka jsme se vypravili ve čtyřech. A naproti jeskyni Petrovině si prohlédli záhadnou archeologickou lokalitu. Hradiště, které roku 1897 objevil učitel a archeolog Karel Sellner. „Jeho jméno hradiště nese díky spisovateli Eduardu Štorchovi. Byli přátelé a společně organizovali přednášky nejen o pravěku,“ vysvětluje vedoucí informačního centra Zvířetice Vojtěch Dvořák, který se zajímá o historii místa.
„Hradiště se rozkládalo na dlouhé úzké ostrožně s místy skalnatými srázy nad Strenickým potokem,“ popisuje badatel Jaromír Linda, který s sebou do batohu přibalil Sellnerův román Petrovský. „Z opevnění se dochovaly dva příčné valy a příkopy. Opevněním vymezený prostor byl dlouhý 265 metrů a v nejširším bodě 75 metrů široký. Celková plocha hradiště činí 0,6 hektaru.“ Sellnerovo hradiště je od roku 1958 chráněno jako kulturní památka.
Dodnes se ale nepodařilo zjistit, z jaké doby hradiště pochází. „Existují tři hypotézy: že se jedná o pravěké hradiště, případně raně středověké. Druhá varianta je, že šlo o přípravu pro stavbu středověkého hradu, ke které už nedošlo. A třetí varianta hovoří o nějakém novověkém nebo raně novověkém opevnění čistě vojenského charakteru, z třicetileté nebo sedmileté války. Zatím se tu ale nenašel žádný datovací materiál, tedy žádný předmět, podle kterého bychom mohli určit, jak je tato lokalita stará,“ dodává Filip Krásný.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
