Jiří Rücker umí kouzla se dřevem a dláty. Jako jeden z mála vyrobí i formu na perník
Řezbář a rytec Jiří Rücker umí vyrobit loutku, betlém i fajfku. Jeho velkou láskou jsou ale formy na perník, které vyrábí už 30 let. Dnes jen málokdo tuší, k čemu dřevěné formy původně sloužily. Za udržování této tradice získal i ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby a Nositel tradice lidových řemesel.
Jiří Rücker pochází z Českého Brodu, ale celý svůj život strávil v Pečkách na Kolínsku. Právě tam má i ateliér, kde rád pracuje. Původně vystudoval obor kovorytectví a při své práci získal cenné zkušenosti od mistrů v oboru. Působil jako pedagog na Středním odborném učilišti uměleckořemeslném v Praze, kde vychoval několik rytců.
Práci se dřevem se věnoval jen ve volném čase. Kdysi totiž zahlédl na výstavě v Poděbradech perníkářskou formu, která se mu velmi líbila. Později začal sám v muzeích a depozitářích perníkářské formy hledat. Jejich motivy si kreslil a fotografoval, aby je potom doma mohl vyřezat do dřeva. Později se ale ze záliby stalo povolání. Perníkářské formy vystavoval na mnoha místech jak doma, tak i v zahraničí.
Místo knih formy na perník
Část ateliéru zabírá netradiční knihovnička. Místo knížek jsou v ní vyskládané různě veliké dřevěné formy na perník. Jejich barva se odvíjí od toho, jaké dřevo bylo na jejich výrobu použito. Zatímco na betlémy a loutky se dobře hodí dřevo lipové, k výrobě perníkářských forem je lepší tvrdší materiál z ovocných stromů jako je hruška nebo švestka. Některé perníkářské formy jsou i z javoru.
„Perníky v určité formě se dělaly už v Egyptě,“ vysvětluje Jiří Rücker. „První písemná zmínka na území Čech je z roku 1335 z Turnova z církevních trhů.
První motivy vycházely z tvaru hostií, které se podávají při svatém přijímání. Pak na sobě měly znamení kříže nebo IHS. Trvalo poměrně dlouho, než se perníkářství dostalo z klášterů do měst, aby si je mohli dovolit řemeslníci nebo měšťani.“
Jiří Rücker má nejraději, když pracuje na replice nějaké staré formy. Některé formy jsou vypracované tak podrobně, že drobnokresbou připomínají spíš grafický list, proto je důležité i samotné těsto na perníky, které umožní vyniknout všem detailům.
„Přestože ten recept jsme měli, tak jsme stále zkoušeli, zkoušeli a zkoušeli, protože ani ta včela neví, že má udělat pokaždé stejný med,“ vysvětluje Jiří Rücker. Na perníkové těsto se prý musí s citem, potom je prý na perníku vidět každá čárka a každá tečka, kterou řezbář vyřeže na formě.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
