Kamenáčové knoflíky se v Bílovci vyráběly z jihoamerického slonovníku velkoplodého
Bílovec v Moravskoslezském kraji byl kdysi proslulý textilní a galanterijní výrobou. Slavnou éru dnes připomíná pozoruhodná muzejní sbírka historických knoflíků. Bílovec si v 19. století vyhlédl pro výrobu knoflíků vídeňský továrník Mathias Salcher. Raritou mezi nepřeberným množstvím dochovaných knoflíků jsou knoflíky kamenáčové.
Svého času neměla zdejší produkce kamenáčových knoflíků široko daleko konkurenci a proslavila se po celém světě. Jde o knoflíky více než 100 let staré. Vyráběly se ze semen palmy dovážené do Bílovce až ze zámoří. Exotická surovina má domov především v tropických oblastech Jižní Ameriky.
Díky svému vzhledu a vlastnostem se semena slonovníku velkoplodého přirovnávají ke slonové kosti. Také se označují jako "kamenná" nebo jako "slonovinové ořechy". Lehce se opracovávají, leští, brousí i barví. Vynikají lehkostí, krásou a jsou velmi příjemné na dotek.
Kamenáčové knoflíky se nacházejí v ojedinělé historické sbírce knoflíků nejrůznějších tvarů, velikostí i barev, o které pečuje Muzeum v Bílovci. Expozice zavede návštěvníky až do druhé poloviny 19. století. Právě tehdy si Bílovec vyhlédl pro výrobu knoflíků a dalších galanterijních doplňků vídeňský továrník Mathias Salcher.
Továrna vyráběla i lyžařská vázání
V roce 1863 založil v Bílovci pobočku firmy - Mathias Salcher a synové, označovanou později jako „Továrna na výrobu látkových a kovových knoflíků“. Po dalším rozšíření výroby a sortimentu se firma ve svém odvětví dostala na přední místo v Rakousko-Uherské monarchii. Vznik akciové společnosti je datován rokem 1910 a nese název MASSAG (Mathias Salcher und Söhn Aktiengesellschaft).
Vedle látkových a kovových knoflíků putovala tehdy do světa z Bílovce také textilní galanterie, obuvnické doplňky, pera pro umělecké psaní či kuřácké potřeby. Velice významným produktem Salcherovy továrny byla později i lyžařská vázání, zejména vázání Kandahár, která přispěla k rozvoji lyžařského sportu u nás i ve světě.
Bílovecké muzeum sídlí ve zrekonstruovaném měšťanském domě z poloviny 18. století, který je pozoruhodnou ukázkou barokní architektury s typickým barokním štítem a šindelovou střechou. Své místo tam původně měl správce zámku Sedlnických, který stojí v bezprostřední blízkosti muzea.
Právě postava písaře provází návštěvníky prostřednictvím audioprůvodce celým muzeem. V přízemí je seznámí s historickým i správním vývojem města a na vybraných exponátech přiblíží kromě jiného i roli textilní výroby, která byla pro město velmi významná už od středověku. Prvnímu patru pak dominuje už zmiňovaná sbírka knoflíků a nově návštěvníkům slouží také výstavní a přednáškový sál v podkroví muzea.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Trump ztrácí důvěru mezi svými lidmi. Nenechali ho rozhodovat při bojové operaci, píše americký deník
-
Velký zlom, Japonsko chce usnadnit vývoz zbraní, zájem může mít Ukrajina, popisuje komentátor
-
ŽIVĚ: Baráž o extraligu pokračuje. Hokejisté Dukly Jihlava hostí ve třetím zápase Litvínov
-
Senioři od 75 let nebudou podle Nachera platit koncesionářské poplatky. ČT přijde o 400 milionů










