Kamennou „sociální síť“ mají ve Velkém Oseku na Kolínsku. U kašny s minerálkou se lidé setkávají už dlouhá léta
Nezveřejňuje fotky, nesbírá lajky, přesto funguje spolehlivě už po mnoho desetiletí. Kamennou „sociální síť“ najdete na Husově náměstí ve Velkém Oseku, kam si místní chodí – nebo spíš jezdí – pro vyhlášenou minerální vodu. U kašny v pavilonku se zastaví, prohodí pár slov, proberou novinky, načepují vodu a pokračují dál. Teď navíc proudí minerálka z kašny, která prošla kompletní proměnou.
V uplynulých měsících se dočkal obnovy nejen samotný vrt, ale i místo, které je pro obyvatele obce už dlouhá léta přirozeným místem setkávání. Od června minerálka vytéká z nového nerezového pítka zasazeného do kašny ve tvaru kalichu. Na první pohled vypadá, jako by byla vyrobená z luxusního exotického dřeva. Ve skutečnosti vznikla z výjimečného pískovce pocházejícího z kamenolomu Vyhnánov. Její výroba zabrala čtyři měsíce.
S Tomášem Hrdinou z vyhnánovského kamenolomu stojíme v opraveném pavilonku se znakem obce na stropě a povídáme si o materiálu, který dává kašně její nezaměnitelný vzhled. „Tento pískovec je výjimečný tím, že je mimořádně tvrdý. Obsahuje tolik křemene, že se dá vyleštit, a právě proto byl pro stavbu kašny vybrán,“ vysvětluje.
Na kameni mě zaujme jeho kresba připomínající exotické dřevo. „Vyhnánovský pískovec vyniká nejen svou odolností, ale i nádhernou texturou. Díky tomu se používá při obnově těch nejvýznamnějších památek v České republice.“ Ze stejné vrstvy pískovce jako kašna pochází například obklad Nového proboštství na Pražském hradě, které nedávno prošlo rekonstrukcí. Vyhnánovský pískovec najdete také na zámku Kuks, byl použitý při opravách hlavního nádvoří hradu Karlštejna.
Samotná výroba kašny pro Velký Osek nebyla jednoduchá. Vznikla z třítunového kamenného bloku, který byl nejprve opracován strojně, finální podobu mu ale dali ruce kameníků. Kalich je složený ze dvou částí. „V lomu i v kamenické dílně stavíme na poctivé ruční práci a na filozofii, že kámen má lidské dílo přežít a vyprávět příběh i po staletích,“ říká Tomáš Hrdina.
Pramen minerální vody byl objeven v roce 1935 při hloubení obecní studny. Od té doby se stal neodmyslitelnou součástí života ve Velkém Oseku.
A jak to u kašny vypadá dnes? Stačí si na chvíli sednout na lavičku a pozorovat okolní dění. Lidé přijíždějí s lahvemi, nejčastěji na kole. Vodu si odvážejí domů dvakrát i třikrát týdně. Cestou se zastaví na kus řeči se sousedy nebo známými a než se nadějí, stráví u kašny mnohem víc času, než původně plánovali.
„Tahle kamenná sociální síť, kde se lidé potkávají a povídají si, tady bude ještě za sto let,“ je přesvědčený Tomáš Hrdina.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
