Kapela Krless hraje duchovní písně i středověké odrhovačky. Návštěvníky hradů a středověkých slavností baví už více než 30 let
První vystoupení hudebníci odehráli v roce 1994 na hradě Točník. Od té doby se složení kapely i styl hudby pozměnil. Svérázná interpretace skladeb vrcholného středověku dokáže návštěvníky středověkých slavností dostat do varu. Kapela Krless procestovala svět, zahrála si ve filmu a spolupracuje při tvorbě divadelních představení. Za pár dnů se opět chystá na Karlštejnské vinobraní.
V repertoáru kapely Krless najdete skladby z celé Evropy – od orientálních melodií z Turecka, přes italské, německé a francouzské písně až po skladby ze Španělska nebo Anglie. Když zakládající člen kapely Josef Vondráček hledal, co se bude hrát, trávil dlouhé hodiny ve studovně hudebního oddělení pražského Klementina, kde lovil zajímavé písničky. „Ze začátku, když jsem to zakládal, tak jsem měl potřebu dělat rekonstrukci středověké hospodské muziky, aby ta muzika byla hlavně živá,“ vysvětluje Josef Vondráček, časem ale kapela získala rockový drive současného světa. „Podle toho, co kdo poslouchá, tak tam trošku přišoupává ze svého,“ směje se Jan Klíma.
Základ kapely Krless dnes tvoří čtyři zpívající hudebníci: Josef Vondráček, Jan Klíma, Petr Marek a Martin Pergl. Občas se k nim přidají i další hudebníci nebo doprovodné vokalistky. Všechny písně zpívají v původních jazycích a hrají na hudební nástroje, z nichž některé jsou více či méně věrné repliky zhotovené podle dochovaných písemností a vyobrazení. Další nástroje jsou spíše moderními verzemi původních nástrojů. Po malé dílně, kde tyto originální nástroje vznikají, se rozhlíží Jan Klíma. Co si vyrobí, na to si potom sám s nadšením zahraje.
Čtveřice hudebníků ve žlutočervených dobových kostýmech na koncerty vozí šalmaje, rohy, flétny, dudy, cistry a další nezvyklé nástroje. Jejich hudba dokáže pobavit publikum v Německu, ve Francii, stejně jako v Turecku, Egyptě nebo v Americe. Za sebou mají tisíce koncertů a čtyři alba. Mimo jiné se podíleli i na představení Romeo a Julie divadelního spolku Kašpar.
Po sobotním vystoupení během Dobývání Malešova u Kutné Hory je 11.-12. září čeká Karlštejnské vinobraní.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
