Kašpar je divadlo, které je víc než instituce. Je to rodina, říká herec Jan Zadražil
Jan Zadražil pochází z Řeže u Prahy. V dětství počítal s tím, že bude pracovat v tamním výzkumném jaderném ústavu, jako jeho otec, ale jeden pobyt na táboře všechno změnil. Když si měli s kamarády připravit scénku na motivy slavného Mrazíka, vůbec se toho jako správný puberťák účastnit nechtěl. Nakonec se připravený výstup zvrhnul ve vtipnou improvizaci. A on pochopil, že ho baví bavit lidi.
Po základní škole tak nastoupil na hereckou konzervatoř, kde byli jeho spolužáky Matěj Hádek, Kateřina Winterová, Ivana Jirešová, Linda Rybová, Jan Teplý či Radek Valenta. Vyučovali je Jana Preissová a Jaroslav Satoranský, později k nim přibyl Ladislav Mrkvička.
První angažmá získal hned po škole v libereckém divadle F. X. Šaldy. A pak se dostal do nově vzniklého pražského Divadla na Fidlovačce. „Já jsem si v životě dvakrát šel sám říct o práci. Poprvé v tomhle případě. Tomáš Töpfer nabídl působení na Fidlovačce několika mým spolužákům a mně ne. Tak jsem za ním šel, že bych o to taky stál. A on na to, že mám jako jediný stálé angažmá v Liberci, proto mi to nenabídl. Tak jsme se nakonec domluvili,“ vzpomíná Jan Zadražil.
Potom si odskočil do brněnského divadla Husa na provázku, kde se tehdejší umělecký šéf Vladimír Morávek rozhodl po třiceti letech znovu uvést Baladu pro banditu. „No a já jsem dostal hlavní roli Nikoly. Já bych přitom byl šťastnej, i kdybych tam třeba jen držel pochodeň. Nejdřív jsme se báli, že nás diváci za sáhnutí na tu modlu zapálí i s divadlem, ale nakonec to strašně krásně přijali a my jsme to hráli třináct let. To představení mělo 338 repríz.“
Kašpar je splněný sen
Být hercem na volné noze mu vyhovuje. „Protože si můžu vybírat, s kým pracuju. Tahle svoboda je k nezaplacení. Je to vlastně ještě o trochu důležitější, než co konkrétně to je. Podstatné je s kým,“ říká herec. Většinu svého času teď tráví v Divadle v Celetné, ve spolku Kašpar pod vedením Jakuba Špalka. „To je taky takový můj splněný sen. Je mi tam moc dobře. Kašpar je divadlo, které je víc než instituce, je to rodina,“ ví Jan Zadražil.
A díky působení ve spolku Kašpar si dokonce mohl vyzkoušet i roli moderátora. „Za covidu, když divadla nemohla hrát, přišel Jakub Špalek s nápadem spustit rádio. A ptal se mě, jestli bych do toho šel. Já jsem si vždycky strašně přál vysílat v rádiu, ale s tím, abych si mohl říkat a hrát, co bych chtěl. A Jakub řekl, jasně, to klidně můžeš. A tak máme dodnes Rádio Kašpar a kdo z kolegů má chuť, může tam vysílat.“
Jaké to je hrát divadlo opravdu nablízko, proč se i přes krásný hluboký hlas nevěnuje dabingu a proč je poctěn hraním ve Viole, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
