Kdo vsadil na staré odrůdy ovocných stromů a vysokokmeny, možná vyzrál nad letošními dubnovými mrazy
Letošní brzký nástup jara a následné dubnové mrazy se podepsaly na úrodě ovoce. Někteří z nás přesto ovoce sklízejí. Jak se jim to povedlo? Zamýšlí se Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Nejvíc úrodu ovlivnil nástup jara už někdy v únoru a následné mrazy, které přišly v dubnu. Na některých místech teploty klesly k 5 nebo 8 stupňům pod nulou a dokázaly zlikvidovat květy ovocných stromů: meruněk, broskvoní, švestek, třešní, višní, jabloní, hrušní, prostě těch, které byly předčasně narašené a plné mízy. Právě ty mrazy zlikvidovaly.“
Kdo má v sadu vysazené zákrsky nebo štíhlá vřetena, asi splakal nad výdělkem. Kdo pěstuje vysokokmeny, ovoce ve vyšších patrech stromů, kde tolik nemrzlo, možná dozrálo a může si na něm pochutnávat.
Kdo vsadil na staré odrůdy, prověřené generacemi a hlavně rozmary přírody v uplynulých stoletích, ten na tom s úrodou také nemusí být špatně. Když sáhneme při výběru ovocných stromů do genofondu starých odrůd a přikřížíme k nim současné kvalitní oblíbené odrůdy, mohli bychom se časem vyhnout i takovýmto následkům rozmarů počasí, jaké nás postihly letos.
A kdo má sady ve vyšších polohách, kde za příchodu dubnových mrazů ještě květy na stromech nebyly, mohl také dopadnout lépe.
U drobného ovoce to nebylo tak hrozné (samozřejmě, jak kde). Keře už byly olistěné, u angreštu nebo rybízu uprostřed keře tak chladno nebylo. Nebo například u kanadských borůvek byly generativní orgány schované v takových těch lampioncích, které je před mrazem ochránily.
Další zajímavosti na toto téma si poslechněte v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
