Kdy a jak přesazovat pokojové rostliny

Už v lednu jsme začali s přesazováním a řezem pokojových rostlin. Takových, které pokvetou na nových vyzrálých výhonech: ibišku, bouganvilley, mučenek, jahodových stromků (psidium), myrt. Přesadit jsme mohli i fíkusy nebo hlíznaté rostliny, které právě „spí“, gloxínie a kaly. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„A ke konci února se můžeme pomalu pustit do ostatních. Ale pozor, platí pravidlo přiměřené velikosti květináče. Tak to s jeho velikostí nepřežeňte. V přiměřeně velké nádobě rostlina zpracuje vodu rychle a do půdy se dostane vzduch, kyslík. Když zalijeme malou kytku ve velkém květináči, zem bude stydnout (voda se odpařuje, čímž okolí zchlazuje), kysnout (nebude v ní dostatek vzduchu), kořeny rostlinek budou strádat a hnít.

V rámci přesazování květiny prohlédneme, jestli se na nich nezačínají množit nějaké potvory. Například puklice (milují třeba oleandry, citrusy), molice, svilušky (ty si moc nevybírají). V případě, že je objevíme, můžeme takzvaně zabít dvě mouchy jednou ranou. Použijeme hnojivo s obsahem insekticidu nebo hnojivové tyčinky s insekticidy. Pohnojí a škůdce omezí, zlikvidují.

Krtiny do substrátu

Substráty na trhu jsou obyčejně rašelinové, snad až na substrát kaktusový. Radím vyrazit někam na louku, na pole, nabrat trochu zeminy z krtin a přidat ji do substrátu. Měla by jí být asi 1/3 objemu. Přidáme i písek nebo perlit, 1/10 objemu. Smícháme a přesazujeme. Při úplné výměně substrátu (pokud kořenový systém vymýváme vodou, abychom se zbavili například vlnatky v kořenech, larvy lalokonosce, křís), „očkujeme“ nový substrát malým množstvím toho starého. Aby se přítomné mykorhizní houby nebo jiné přátelské organizmy dostaly i do nového substrátu.

Substrát, který zakoupíme, už od výrobce obsahuje hnojivo na přibližně 3 až 6 týdnů (dočteme se na obalu). Až uplyne stanovená doba, musíme už přesazené rostliny hnojit sami.

Zalévání

V žádném případě nedáváme rostlinám vodu do zásoby, aby zůstala v podmisce. Hlídáme hlavně ozdobné obaly bez odtoku, aby se v nich neshromažďovala voda z nadbytečné zálivky, kterou obdaříme květináč v nich uložený. Spíše v takovém obalu květináč na něco postavíme (stačí obyčejné víčko od petky), aby byl nad dnem, kdyby náhodou něco ze zálivky proteklo.“

Další rady si poslechněte v reportáži.

Spustit audio

Související