Kdy a jak přesazovat pokojové rostliny
Už v lednu jsme začali s přesazováním a řezem pokojových rostlin. Takových, které pokvetou na nových vyzrálých výhonech: ibišku, bouganvilley, mučenek, jahodových stromků (psidium), myrt. Přesadit jsme mohli i fíkusy nebo hlíznaté rostliny, které právě „spí“, gloxínie a kaly. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„A ke konci února se můžeme pomalu pustit do ostatních. Ale pozor, platí pravidlo přiměřené velikosti květináče. Tak to s jeho velikostí nepřežeňte. V přiměřeně velké nádobě rostlina zpracuje vodu rychle a do půdy se dostane vzduch, kyslík. Když zalijeme malou kytku ve velkém květináči, zem bude stydnout (voda se odpařuje, čímž okolí zchlazuje), kysnout (nebude v ní dostatek vzduchu), kořeny rostlinek budou strádat a hnít.
V rámci přesazování květiny prohlédneme, jestli se na nich nezačínají množit nějaké potvory. Například puklice (milují třeba oleandry, citrusy), molice, svilušky (ty si moc nevybírají). V případě, že je objevíme, můžeme takzvaně zabít dvě mouchy jednou ranou. Použijeme hnojivo s obsahem insekticidu nebo hnojivové tyčinky s insekticidy. Pohnojí a škůdce omezí, zlikvidují.
Krtiny do substrátu
Substráty na trhu jsou obyčejně rašelinové, snad až na substrát kaktusový. Radím vyrazit někam na louku, na pole, nabrat trochu zeminy z krtin a přidat ji do substrátu. Měla by jí být asi 1/3 objemu. Přidáme i písek nebo perlit, 1/10 objemu. Smícháme a přesazujeme. Při úplné výměně substrátu (pokud kořenový systém vymýváme vodou, abychom se zbavili například vlnatky v kořenech, larvy lalokonosce, křís), „očkujeme“ nový substrát malým množstvím toho starého. Aby se přítomné mykorhizní houby nebo jiné přátelské organizmy dostaly i do nového substrátu.
Substrát, který zakoupíme, už od výrobce obsahuje hnojivo na přibližně 3 až 6 týdnů (dočteme se na obalu). Až uplyne stanovená doba, musíme už přesazené rostliny hnojit sami.
Zalévání
V žádném případě nedáváme rostlinám vodu do zásoby, aby zůstala v podmisce. Hlídáme hlavně ozdobné obaly bez odtoku, aby se v nich neshromažďovala voda z nadbytečné zálivky, kterou obdaříme květináč v nich uložený. Spíše v takovém obalu květináč na něco postavíme (stačí obyčejné víčko od petky), aby byl nad dnem, kdyby náhodou něco ze zálivky proteklo.“
Další rady si poslechněte v reportáži.
Související
-
Karkulka připomíná svíčky na dortu aneb pěstujeme papriky na výrobu koření
Karkulka je název jedné z kořeninových paprik. Její plody jsou štíhlé, na rostlině vzpřímeně postavené, tmavě červené a sladké.
-
Chcete si vypěstovat chilli a jiné pálivé papriky? Je nejvyšší čas vybrat odrůdu a vysévat
Pálivá paprika je pěstitelsky vysoce náročná plodina. Proto ji raději pěstujeme v truhlíku nebo v květináči na okně, na balkoně nebo ve skleníku.
-
Zlatice: v únoru můžeme provést zmlazovací řez, průklest anebo tvarování korunky
Zlatice (Forsythia) vysazujeme je jako solitéry, do živých plotů, před skupinu vyšších listnáčů nebo před tmavé jehličnany. A v únoru je můžeme prořezat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
