Ke kácení stromů je nutné povolení i na vlastní zahradě, pokud se nejedná o ovocné stromy

Veškerou agendu kácení a pěstebních zásahů do stromů a keřů řeší ve svých ustanoveních zákon o Ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Podle něj můžeme bez povolení kácet pouze stromy, které mají ve výšce 130 cm nad zemí obvod menší jak 80 cm. U keřů se můžeme bez obav pustit do vyřezávání pouze v případě, že nemají celkovou rozlohu větší než 40 m².

Žádost o povolení se nepodává v případě, že se jedná o kácení dřevin z důvodu pěstebních za účelem obnovy porostů nebo provádění výchovné probírky dřevin. To znamená, že pokud se pustíme do kácení ovocných stromů na vlastní zahradě, žádat nemusíme. Pokud bychom ale káceli například přerostlý smrk, povolení potřebujeme, a to i přesto, že rovněž roste na naší zahradě.

Povolení podléhá i kácení stromu s obvodem nad 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí, pokud rostou na zahradách|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Jiná pravidla platí pro lesní pozemky, kde se toto řeší na základě jiných předpisů. Žádost o povolení kácení se podává na příslušný obecní nebo městský úřad. Žádost se vydává ve správním řízení. Žadatelem je nejčastěji vlastník pozemku, na němž se dřeviny nacházejí. Žádost může ale podat i nájemce (například zahrady), ale jen se souhlasem vlastníka.

Povolení se nevydává také v případě, kdy je stavem stromů či keřů bezprostředně ohrožen život, zdraví lidí, nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Povinností toho, kdo provede kácení či úpravu dřevin je však neprodleně, nejdéle do 15 dnů toto oznámit opět příslušnému úřadu.

Kácení a zásadnější prořez stromů a keřů by se měly provádět v období vegetačního klidu. Za ten se počítá nejčastěji období od listopadu do konce března. Pozor však například při velmi teplém jaru může být za vegetační období považován už třeba i měsíc březen. Důvodem je jednak šetrnost zásahu, ale také ochrana ptáků a dalších živočichů, pro které bývá strom či keř v období mimo vegetační klid biotopem.

Velké zásahy do stromů sice nepotřebují povolení, je však dobré je konzultovat s odborníky například arboristy|foto:Jaroslav Hoření, Český rozhlas

Nutno říct, že při žádosti o kácení je nutné vždy doložit vlastnictví pozemku či jiný vztah se souhlasem vlastníka a také popis dřeviny a odůvodnění proč ji chcete skácet. Pokud má orgán státní správy pochybnosti například o špatném zdravotním stavu dřeviny či ji považuje za jinak významnou a důležitou, může si vyžádat odborný posudek dendrologa a rozhodnout na jeho základu, zda kácení povolí, či ne. A skutečně není vyloučeno, že v případě, kdy je to nutné, úřad v zájmu ochrany přírody kácení dokonce zakáže.

Na odborníky, dendrology či arboristy je dobré se obrátit také v případě, že se pustíme do prořezu či významnější obnovy památných či chráněných stromů. I zde je potřeba požádat o povolení úprav a v případě nákladnějšího zásahu lze na tyto úpravy dokonce získat dotaci.

Za každou vykácenou dřevinu je vlastník pozemku nucen vysadit tzv. náhradní výsadbu, zpravidla realizovanou na pozemku žadatele. Nemusí se jednat o tentýž druh dřeviny, která byla odstraněna, ale o plnohodnotnou náhradu v podobě stromů či keřů požadované kvality. Výjimkou je v tomto pouze kácení například v alejích a či stromořadích, kde je žádoucí dodržení druhové skladby těchto krajinných prvků.

Také aleje je potřeba odborně udržovat|foto:Marek Spilka, Profimedia

Při kácení stromů však patří asi nejzákladnější pravidlo dvakrát měř, jednou řež. Je třeba opravdu důkladně zvážit, zda strom skutečně nelze zachránit například odborným dendrologickým zásahem. Jedná se totiž o důležité prvky krajiny, které navíc rostou většinou velmi dlouho.

Lehkovážný zásah pak může někdy mít i pro nás samotné následky v podobě ztráty cenných živých artefaktů nejen na zahradách, ale i ve volné krajině. Náprava je sice většinou možná, my se však podoby, kterou původní strom kdysi měl, už pravděpodobně nedočkáme.

Poslechněte si v reportáži našeho Hobby magazínu.