Klimatizace na pracovišti? Ke spokojenosti všech nastavit nejde, říká odbornice

Lidský organismus je z hlediska teploty hodně přizpůsobivý, dokážeme se adaptovat na vyšší teploty. Pokud jsou ale rozdíly teplot velké nebo se často střídají, lidský organismus s nimi má problémy. „Rozdíl teplot v klimatizovaném prostoru a venku by neměl být větší než 5 nebo 6 stupňů. Pokud je venku 32, nemůžeme si nastavit klimatizaci na 22. Respektive můžeme, ale poté musíme i počítat se zdravotními důsledky,“ říká Ing. Zuzana Mathauserová z Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu.

Vnímání teplot je velmi individuální záležitost, záleží na věku, pohlaví, okamžitém zdravotním stavu, na jídle, na náladě, na míře stresu. Někomu vyhovuje 26, někomu 22 stupňů.

Stejné pravidlo bychom měli dodržovat také v autě, které je ovšem o něco zrádnější. Pokud na auto svítí přímé slunce, stává se z něho rozpálená pec. Teplotu si proto kvůli rychlému ochlazení nastavíme na co nejnižší teplotu. „Ale zpět už ji nepřepnete, takže venku máte 36, v autě 20 stupňů. Přijdete domů, kýcháte, smrkáte. A divíte se, kde jste co chytli,“ upozorňuje Zuzana Mathauserová s tím, že nám hrozí letní rýmy, respirační onemocnění a případně i angína.

Problém každé klimatizace je údržba a čištění, nejen výměna filtrů. V autě filtr vyměníme, ale měli bychom si klimatizaci nechati v servisu také vyčistit. Situace se navíc obecně komplikuje v open space, otevřených pracovištích, kde spolu jednu místnost sdílí několik kolegů.

Čtěte také

„Vnímání teplot je velmi individuální záležitost, záleží na věku, pohlaví, okamžitém zdravotním stavu, na jídle, na náladě, na míře stresu. Někomu vyhovuje 26, někomu 22 stupňů. Většina klimatizací umožňuje ruční nastavení. Nastavit optimální teplotu znamená podle našich předpisů a zkušeností, že 10 % lidí je s teplotou nespokojených, to se považuje za optimální. Používáme ještě takzvanou přípustnou teplotu, to je 20 % lidí, kterým teplota nevyhovuje. Vždy se tedy najde někdo, kdo bude nespokojený.“

Klimatizace není pro každého

Občas zaměstnanci bojují také s takzvaným syndromem nemocných budov. Někteří klimatizaci nesnesou. V klimatizovaném prostoru je bolí hlava nebo mohou mít dermatitické problémy. Jakmile ale prostory opustí, příznaky zmizí. „Nikdo neřekne, čím je to způsobeno, ovlivňujících faktorů je ohromné množství. Nastavit klimatizované prostředí ke spokojenosti všech opravdu nejde,“ dodává Zuzana Mathauserová z Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu.

Klimatizaci nikdy nejde nastavit klimatizaci tak, aby byl každý spokojený|foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

A lze teplotnímu šoku předejít? Teoreticky bychom mohli zůstat v prostředí, které by bylo mezistupněm mezi venkovní a vnitřní teplotou. Reálně ovšem lidé z kanceláří utíkají ven. Výhodu mají v tomto směru lidé v průmyslu, kde pracovníci chlazených skladů musí často projít šatnou nebo chodbami. Projdou tedy zmiňovaným mezistupněm.