Klostermann se stavby rozhledny na Javorníku nedožil. Dnes by z ní viděl celou Šumavu

Původní nápad stavby rozhledny na Javorníku byl myšlenkou spisovatele Šumavy Karla Klostermanna. Sám sháněl prostředky a nadšence, kteří by mu s plánem pomohli. Ovšem ve chvíli, kdy se sešel celý přípravný výbor s tím, že bude položen základní kámen, byla vyhlášena mobilizace. Psalo se totiž léto roku 1914. Rozhledna se tak začala stavět až o 24 let později.

„V Klostermannově myšlence pokračovali jeho stoupenci z Turistické župy pošumavské, z Kašperských Hor a ze Sušice. Rozhlednu začali stavět v polovině června. Osm zedníků a osm přidavačů dokázalo stavbu o výšce 24 metrů postavit za dva měsíce a deset dní,“ říká předseda Správní rady Nadačního fondu Karla Klostermanna Miroslav Blahout.

Rozhledna tak byla hotová ke konci srpna 1938. Toto datum mělo bohužel za důsledek, že původní myšlenka na vznik šumavského turistického centra vzala za své. Těsně kolem Javorníku vedly hranice okleštěné druhé republiky, místo obsadili němečtí nacisté a rozhlednu přetvořili na vojenský objekt.

S myšlenkou stavby rozhledny na Javorníku přišel Karel Klostermann, ale stavby se už nedožil|foto:Zdeněk Zajíček, Český rozhlas

Koncem sedmdesátých let začaly původní rozhlednu přerůstat okolní stromy a vyhlídková věž tak ztratila svůj význam. V roce 2001 byl ale založen Nadační fond Karla Klostermanna, jehož hlavním posláním bylo shromažďování finančních prostředků na nástavbu a rekonstrukci již značně zchátralé rozhledny.

Dnes je z Klostermannovy rozhledny opět vidět velmi dobře, protože se její původní výšku podařilo takřka zdvojnásobit. Z původních 24 na 39 metrů. „Je odsud vidět na celou Šumavu, na Boubín, Trojmeznou, Antýgl, Javor, ve vnitrozemí Sušicko a pak dál až na Brdy a vysílač Cukrák,“ popisuje úžasné výhledy z Klostermannovy rozhledny Miroslav Blahout.

Výhled z Javorníku. Za protektorátu nejvyšší hory naší republiky|foto:Zdeněk Zajíček, Český rozhlas