Knírači vypadají jako čertíci. A povahově si s nimi nezadají
Nejčastěji se u nás chovají střední knírači. Existují ještě malí a velcí. U velkých a středních si můžete vybrat ze dvou barevných variant – černé a pepř a sůl. Malí knírači mohou být ještě navíc bílí a černostříbřití.
Knírači se liší velikostí i povahou
Povaha jednotlivých typů kníračů je také různá. Malý knírač není zmenšeninou velkého knírače. „Ti větší jsou rozvážnější a ostražitější, jsou to služební plemena. Ti malí bývají uštěkaní. Všichni jsou ale velmi chytří, pracovití, sebevědomí, neohrožení a někdy tvrdohlaví,“ říká chovatelka Ludmila Růžková.
Knírači se rychle učí
Mnohonásobné opakování cviků knírače otravuje. Stačí jim cvik párkrát ukázat a oni si ho zapamatují. Využívají se v agility – tedy v překážkovém závodění, ale zvládnou i záchranářský výcvik. Malí knírači jsou šikovní například pro vyhledávání v sutinách, všichni dobře stopují.
Není to gaučové plemeno
Knírači se hodí pro aktivní pejskaře, včetně seniorů. Pro ty Lída Růžková doporučuje spíše malé a střední knírače, se kterými se lépe manipuluje. Ale vždy je nutné počítat s tím, že je to odolné plemeno, které se dožije až patnácti let. Konkrétně u středních kníračů pepř a sůl nedocházelo v historii k nadměrnému šlechtění, takže není zatíženo dědičnými vadami.
Knírač nelíná. Srst se upravuje trimováním
Přezrálá srst se kníračům jemným tahem vytrhává. Tato srst je už mírně uvolněná, takže psa to nebolí. Pokud se chlupy takto pravidelně upravují, jsou správně lesklé, drsné a přilehlé. Pokud se knírač jen stříhá, kvalita srsti se zhoršuje, stává se měkkou a chundelatou, a to není žádoucí. Na vousu a na končetinách se kníračům nechávají delší chlupy, a ty by se měly každý den pročesávat. Velkou výhodou kníračů je to, že nelínají.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.