Kolínský humorista Jaroslav Skoupý tvoří polovinu dua NOS. S kreslířem Jiřím Novákem spolupracuje už 45 let
Humorista Jaroslav Skoupý stál u zrodu České unie karikaturistů. Původní profesí je učitel svařování, nakonec ale zvítězil jeho smysl pro humor. Vymyslel humoristické časopisy Srandy fůra a Srandy pytel. Píše povídky, sbírá anekdoty a v Kolíně pravidelně organizuje výstavy kresleného humoru.
V ateliéru Jaroslava Skoupého nebudete vědět, kam dřív s očima. Na zdech visí vtipné akrylové obrázky, kreslené vtipy, pozvánky na výstavy i Řád bílé opice, což je výroční cena České unie karikaturistů za rok 2023. Na barvami pocákaném stole stojí nejnovější vydání stolního kalendáře, na kterém Jaroslav Skoupý spolupracoval s kreslířem Jiřím Novákem. Spolu tvoří humoristické duo NOS (Novák-Skoupý) už 45 let.
„Tohle není ateliér, ale voliéra, protože tady vznikají samé ptákoviny,“ směje se Jaroslav Skoupý. Z police vytahuje hromadu hustě popsaných papírů. Na ně si zaznamenává nápady a píše humorné básničky. Jak vznikají vtipy dua NOS? Jaroslav Skoupý je vymýšlí a Jiří Novák je následně nakreslí. „Musím to vysedět,“ vysvětluje Jaroslav Skoupý, který se na vtipy musí soustředit a nápad si hned zapsat. Jako vedlejší produkt vymýšlení kreslených vtipů potom vznikají humorné akrylové obrázky, které maluje ve volných chvílích. Podle Jaroslava Skoupého jde o žertovný minimalismus.
Obyvatelé Kolína mohou Jaroslava Skoupého znát také jako spolupořadatele a kurátora výstav kresleného humoru Do nového roku zvesela, které pořádá na začátku každého roku Městská knihovna Kolín. Tuto tradici založili s tehdejším ředitelem kolínské knihovny Pavlem Kárníkem v roce 2013. Za sebou má několik samostatných výstav obrazů v Kolíně a v Kutné Hoře. Je také autorem dvou dílů humoristických knížek Anekdotárium a knížky Veselé paragrafy.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
