Kolínští letečtí akrobati překonali světový rekord. V bezmotorovém kluzáku provedli 62 přemetů

Jan Carboch a Michal Vorlíček z Aeroklubu Kolín překonali akrobaty z Austrálie a zajistili si tak zajistili zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Nejvíce vnitřních smyček provedených po sobě v kluzáku bylo do té doby zaznamenáno 45. Kolínští letečtí akrobati jich provedli 62 a vytvořili tak nový světový rekord.

Rekordní let mají za sebou pilot Jan Carboch a druhý pilot Michal Vorlíček na kluzáku Schleicher ASK-21. Do pokusu o překonání rekordu se pustili poté, co na videu sledovali záběry předchozích rekordmanů z Austrálie. Pilot Jan Carboch přiznal, že do té doby udělal maximálně 5 smyček za sebou a pokus o rekord bral jako osobní výzvu. Série přemetů trvala 10 minut a 30 vteřin a posádka musela během té doby čelit opakovanému přetížení i nárokům na absolutní přesnost pilotáže.

Let se konal 3. října 2025, ale definitivní potvrzení o uznání rekordu piloti obdrželi až o pět měsíců později. Prodleva mezi uskutečněním letu a zveřejněním výsledku je dána přísnými pravidly komise Guinnessových světových rekordů. Akrobatický kousek na letišti v Kolíně sledovali nezávislí pozorovatelé. Pilot Jan Carboch potom musel doložit podrobnou dokumentaci, videozáznamy i svědecké výpovědi.

Oba rekordmani působí jako letečtí instruktoři Aeroklubu Kolín, kde se věnují výcviku nových pilotů a rozvoji bezmotorové akrobacie. Mezi nejvýraznější soutěžní úspěchy Jana Carbocha patří 3. místo na Mistrovství České republiky v letecké akrobacii 2024. Michal Vorlíček se v roce 2024 stal mistrem České republiky v letecké akrobacii na kluzácích. Letecké umění předvádí divákům i na velkých leteckých show.

Jak rekordní let oba piloti prožívali? Poslechněte si v příspěvku Báry Kvapilové.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.