Kostel v Sedleci ukrývá vzácné varhany z poloviny 18. století. Patří k nejstarším na Karlovarsku
Barokní kostel zasvěcený svaté Anně byl v Sedleci v Karlových Varech postaven v letech 1738 až 1747. Jeho autorem byl stavitel Johann Schmied. V té době žilo v Sedleci pouze 250 obyvatel, a tak může být velikost kostela zarážející. Kapacitou by si totiž nezadal s církevními stavbami v mnohem větších městech. Vysvětlení je jednoduché. Úmyslem stavitele bylo vytvořit rozměrný poutní chrám, který by pojal všechna procesí, která na svatou Annu do Sedlece přicházela.
K nejcennějšímu vybavení kostela bezesporu patří varhany z poloviny 18. století. Postavil je význačný varhanář Jan Leopold Rausch. S velkou pravděpodobností to bylo roku 1754. O tom, že Rausch nebyl varhanář ledajaký, svědčí i další význačné zakázky, které mu byly svěřeny. Vyrobil varhany pro karlovarský kostel sv. Máří Magdaleny, pro Ostrov nad Ohří, Rokycany a Plzeň. Žádný z těchto nástrojů se však nedochoval do dnešních dnů funkční. Sedlecké varhany jsou proto unikátem.
Kostel v Sedleci prochází v současné době náročnou rekonstrukcí. Ta začala v roce 2004 z iniciativy Aloise Kůrky a jeho přátel, kteří společně založili Spolek na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci. Do dnešního dne se podařilo opravit strop, propadlé klenby, částečně i fasádu a také se restauruje hlavní oltář.
Většinu záchranných prací vykonávají specializované firmy. Do méně odborných prací se ale pouštějí i sami členové spolku. Jde hlavně o drobné zednické, zámečnické, truhlářské, natěračské práce či pravidelnou údržbu. Velké množství času zabere i neustálý úklid kostela a jeho okolí. I přes probíhající rekonstrukci musí být totiž kostel vždy připraven na pravidelně se konající koncerty. To je také jediná příležitost, kdy si lze prohlédnout interiér kostela, včetně vzácných historických varhan.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
