Kozina, Babinský i S.K. Neumann poznali vězení Novoměstské radnice v Praze

22. únor 2016
Česko – země neznámá

Na pražském Karlově náměstí stojí Novoměstská radnice. Jistě si na ni dobře pamatujete z hodin dějepisu. Je jednou z národních kulturních památek. Její historie se začala psát brzy po založení Nového Města pražského Karlem IV. roku 1348.

V průběhu staletí se radnice stala svědkem mnoha dějinných událostí. V roce 1419 se zde odehrála první pražská defenestrace. Dav pod vedením Jana Želivského a Jana Žižky svrhl z oken radnice purkmistra, dva konšely a několik měšťanů, čímž zahájil husitskou revoluci. Ke druhé pražské defenestraci došlo na Novoměstské radnici v roce 1483. Za náboženských a politických nepokojů v pražských městech, které přerostly v povstání a politický převrat.

Roku 1518 se Novoměstská radnice stala sídlem šestipanského úřadu (říkalo se mu tak proto, že ho tvořilo šest osob) a výrazně se architektonicky upravila. O čtyřicet let později vyhořela a její přestavba trvala dva roky. V roce 1784, po sloučení pražských měst pod působnost jednoho magistrátu, se v prostorách radnice usídlil trestní soud. Po roce 1859 zakoupilo radnici Presidium zemského soudu.

Vězni Polévka a Jelito

Poslání Novoměstské radnice se během staletí měnilo. Z původně správního střediska Nového Města se stala sídlem soudu a prostory se využívaly jako vězení. Na odsouzení v něm na konci 17. století čekal vůdce chodské selské rebelie Jan Sladký Kozina.

Jan Sladký Kozina, Václav Babinský i S.K. Neumann si poseděli ve vězení Novoměstské radnice v Praze

Celopražskou pozornost si vysloužil proces s legendárním loupežníkem Václavem Babinským roku 1839. V roce 1894 se tu konal politický proces s Omladinou, při kterém bylo odsouzeno přes 70 osob. Mimo jiných Alois Rašín a Stanislav Kostka Neumann.

Různorodost původu i provinění vězněných se zasloužila o zlidovělý popěvek: „V novoměstský věznici je plno hovoru, zloděj, cikán a redaktor seděj tu pospolu.“ Dvěma místnostem vězení se prý říká podle jmen prvních vězněných Polévka a Jelito.

Do 70. let minulého století radnice sloužila (ve velmi zdevastovaném stavu) jako pracoviště dopravního inspektorátu. Nádvoří využívala Městská správa Veřejné bezpečnosti jako parkoviště a opravnu služebních vozů. Celková rekonstrukce Novoměstské radnice probíhala v letech 1975 až 1995. V roce 2007 se opravily fasády směrem do Karlova náměstí i směrem do nádvoří.

Prohlédnout si věž Novoměstské radnice, dvě tamní galerie, pokochat se netradičním pohledem na Prahu z věže a zúčastnit se komentovaných prohlídek můžete od prvního jarního dne do konce listopadu. Radnice nabízí také bohatý kulturní program. A můžete být i aktéry kulturního zážitku - na nádvoří radnice stojí piáno, na které si může zahrát kdokoliv.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.