Krajem Oty Pavla. Pochod spojí přírodu i literární vzpomínky, z Branova vyrazí v sobotu 20. června
Pamětní síň Oty Pavla u Branova na Křivoklátsku připomíná autorův vztah k řece Berounce a dětství, jež o něm psal ve svých povídkách. V sobotu 20. června se koná Pochod krajem Oty Pavla, nabídne několik tras.
Pamětní síň se nachází v rybářském domku převozníka Proška, o kterém Ota Pavel často psal. Stojí nedaleko Berounky v místě, kam se Ota Pavel rád vracel. Exponáty, fotografie a osobní předměty připomínají autorův život a inspiraci řekou a krajinou Křivoklátska.
Převoznice Libuše Vosátková, která převáží turisty už 35 let, vzpomíná: "Ota Pavel sem jezdil k převozníku Proškovi na letní byt, tehdy se tomu tak říkalo. Ve svých povídkách se rád vracel do dětství, které prožil právě tady u řeky Berounky, a i když už byl nemocný, nacházel tu klid." Paní Vosátková také upozorňuje: "Lidé, kteří sem přijedou, se často diví a ptají se kde je ta krásná roubenka z filmů Smrt krásných srnců nebo Zlatí úhoři. Ta je ale několik kilometrů dál po proudu a Karel Kachyňa si ji do filmů vybral, protože byla na plátno jednoduše hezčí než ten skutečný domeček, kde je dnes pamětní síň Oty Pavla."
Ota Pavel se narodil v roce 1930, proslavil se nejen knihami povídkami, v nichž často čerpal z dětství u Berounky, ale taky jako sportovní redaktor. S českým fotbalovým týmem se podíval třeba do Spojených států amerických, napsal o tom povídku Dukla mezi mrakodrapy.
Otu Pavla si každý rok připomínají pochodem jeho krajem – Křivoklátskem. Už 41. ročník se koná v sobotu 20. června, start i trasy jsou u Branova - pořadatelé nabízejí různé délky tras vhodné pro rodiny i zkušenější turisty. Startuje se mezi sedmou hodinou ránou a desátou dopoledne průběžně. Dorazit můžete autem nebo vlakem do Roztok u Křivoklátu a odtamtud si můžete dát pěší rozcvičku, nebo se svézt přistaveným autobusem. Více se dozvíte na webu akce.
Co z osobních věcí Oty Pavla se v jeho pamětní síni nachází? Poslechněte si v reportáži Žofie Nováčkové.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
