Květiny na nás úžasně působí, otevírají nám srdce, říká majitelka květinové farmy Míla Hilgertová
Míla Hilgertová žije ve Velkých Přílepech na Praze-západ a pěstuje tam krásu. Na své květinové farmě nazvané Kytky od potoka má něco mezi osmdesáti a sto druhy květin. Na začátku nevěděla o pěstování rostlin vůbec nic a učila se za pochodu, metodou pokus omyl. Nejprve vysadila svoje oblíbené tulipány a na třicet druhů trvalek. A zkoušela, co bude a nebude fungovat.
Dědeček Míly Hilgertové měl ve Velkých Přílepech velký statek i s polnostmi. Stejně jako všem ostatním mu ho komunisti v 50. letech zabavili. „Museli jsme se přestěhovat do domku pro dělníky, kteří pracovali na statku. U něj byl zarostlý pozemek, kam se vyháněly slepice. Ale děda s babičkou z něj udělali krásnou zahradu, kde se toho pěstovalo opravdu hodně,“ vzpomíná Míla Hilgertová. Už jako malá tak přičichla k zemědělskému způsobu života.
Na vysoké škole pak vystudovala agroekologii a k tomu navíc ještě obor péče o biosféru. „Je to vlastně o krajině a krajinné ekologii. Člověk se tam dozví, jak to celé funguje. My si totiž vůbec neuvědomujeme, jak velký vliv má zemědělství na svět, ve kterém žijeme. Osmdesát procent půdy u nás představuje zemědělskou plochu.“
Následně pracovala nějakou dobu na ministerstvu životního prostředí. Po čase ale zjistila, že se tam necítí dobře a začala přemýšlet o změně. „Potřebovala jsem vidět nějaký výsledek toho, co dělám. Chtěla jsem práci, kde bych mohla být mnohem víc nohama na zemi, a chtěla jsem se zároveň cítit svobodnější,“ vysvětluje.
Od zeleniny ke květinám
Tehdy narazila na zajímavý koncept. Komunitou podporované zemědělství. „Jde o model, který napřímo propojuje zemědělce a spotřebitele. Díky němu se můžete dostat k těm nejkvalitnějším potravinám,“ říká Míla Hilgertová. Založili proto malé komunitní hospodářství, jménem Kompot (komunitní potraviny), kde na dvou hektarech pěstují zeleninu a ovoce pro přibližně šedesát rodin.
A pak přišel nápad zkusit ekologickým způsobem pěstovat i květiny. „V Přílepech nám ladem leželo takové malé políčko u potoka. Během jednoho roku jsme ho zorali a začali jsme to na něm zkoušet.“ Sice o pěstování rostlin nevěděla vůbec nic, využila ale svoje zkušenosti z pěstování zeleniny. A postupně zjišťovala, co funguje a co ne. Dnes jí na polích roste něco mezi osmdesáti a sto druhy květin. „Každý rok zkouším něco nového. Něco už naopak nedělám, protože vím, že mám v tom místě určité podmínky a z toho musím vycházet,“ dodává pěstitelka.
Každá rozkvetlá květina je pro ni odměnou za její práci. A i když nedokáže vybrat jednu konkrétní, kterou by měla ze všech nejraději, má v oblibě chrpy, pivoňky nebo pryskyřníky. „Já se každý měsíc vždycky znovu zamiluju do toho, co zrovna vykvétá,“ usmívá se. Podle ní na nás květiny neskutečně dobře působí. Otevírají nám srdce. „Je to takový jednoduchý a nenáročný způsob, jak si zkvalitnit život, protože i krása patří do našeho života,“ uzavírá Míla Higertová.
Jaké květiny podle ní nejlépe voní, které naopak i přes krásné květy naopak zapáchají a jaké druhy se spolu nesnesou v jedné váze, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
