Květnou nedělí začal pašijový týden. Věřící se připravují na největší církevní svátek v roce

Čtěte také

Lidové zvyky a tradice na každý den, od Květné neděle až do Velikonočního pondělí

Pašijový týden je někdy také nazýván „svatý“ nebo „velký“. „To slovo pašijový je odvozeno od výrazu „pašije“, který vlastně vyjadřuje utrpení Páně, čili má to vztah k posledním dnům Ježíše Krista a jeho umučení a vykupitelské smrti,“ vysvětluje ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink.

Zatímco betlém má většina z nás spojený s oslavou Vánoc, ve skanzenu v Kouřimi byl k vidění pašijový betlém ze Sudet. „Pašijový betlém znázorňoval pašijové scény,“ vysvětluje Pavel Bureš ze skanzenu v Kouřimi. V betlémech bývala znázorněna scéna Ježíše Krista na hoře Olivetské, poslední večeře Páně, ukřižování nebo snímání z kříže. „Zajímavostí je, že se betlém v průběhu pašijí často měnil. Každá scéna, která odpovídala konkrétnímu dni, se znázorňovala v betlému.“

Mezi důležité symboly Velikonoc patří pečený beránek, který symbolizuje Kristovu oběť. Asi nejznámějším symbolem Velikonoc jsou ale malovaná vajíčka. „Ta jsou symbolem věčného života a znovuzrození. V minulosti se barvila především na červenou barvu, protože červená barva je také symbolem věčného života,“ připomíná Vladimír Rišlink.

Dalším velikonočním symbolem je pomlázka. „To je vlastně taková specialita, kterou najdeme pouze v našich zemích a ještě na Slovensku,“ vysvětluje Vladimír Rišlink. „Je to velice starobylý zvyk, který je doložen už ve 14. století.“

Šlehání žen vrbovými proutky mělo ženy na začátku jara „pomladit“.