Lagunu u Bohdalova si zamilovali obojživelníci. Tůně na jaře hostí žabí námluvy

„Je to soustava tůní, ve které se vyskytuje velké množství obojživelníků, ale najdou se zde i vzácné vážky,“ říká ředitelka Sdružení Krajina Kateřina Marečková. Kdysi se v těchto místech těžila cihlářská hlína a jámy, které po ní zůstaly, zaplavila voda a postupně je osídlili živočichové.

K původním 12 druhům obojživelníků se laguna zatím ještě nevrátila, ale členové sdružení se o ni neustále starají, a tak nezbývá než čekat, až se zvířata do lokality sama přirozeně vrátí. I tak je ale Laguna u Bohdalova místem s nejvyšším počtem druhů žab a mloků na Vysočině. Kromě toho zde roste vzácný rdest alpský, ostřice dvoumužná nebo šejdračka bahenní.

Tůní je v laguně celkem pět a jsou vzájemně propojené, aby je bylo možné regulovat. Sdružení Krajina vykoupilo pozemky, tůně nechalo vybagrovat a břehy vyčistit od náletů. Přírodovědci pravidelně monitorují stavy živočichů.

Nemusíte být ale odborníci, abyste mohli obojživelníky pozorovat. Když je pěkné počasí, zahlédnete tady rosničku, a při troše štěstí a klidu je na jaře možné pozorovat namlouvání a páření žab. Těsně pod vodní hladinou plavou samci kolem samiček a usilují o jejich přízeň. Vítěze si žabí samička nosí na zádech.

Čistá jarní voda|foto: Irena Šarounová

Lokalita není příliš rozlehlá a orientaci v ní usnadňují čtyři informační tabule. Návštěvník se z nich dozví o historii místa a postupu jeho revitalizace a podívá se na barevné fotografie obojživelníků.

Zajímavé je, že ryby tu nejsou vítané. Nedávno museli členové Sdružení Krajina odlovit okouny, kteří postupně likvidovali žáby. Na druhé straně nikomu nepřekáží párek labutí. Hráze mezi tůněmi jsou pevné, snadno schůdné a často vysekávané.