Láska k historii přivedla Hanu Smolovou ke karetkování. Dnes si tkalcovský stav bere i na dovolenou

Víte, co je to karetkování? Jde o historickou textilní techniku, kterou se vyráběly opasky a tkanice k oděvům. Hana Smolová z Dobřichovic se tímto uměleckým řemeslem zabývá už 20 let. Oceněna byla titulem Mistr tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje.

„Karetkování je technika tkaní na takzvaných destičkách. Díky ní se vytváří tkanice, které se dají dále použít na ozdobu oděvu, opasky a popruhy,“ vysvětluje Hana Smolová, když vytahuje z dřevěné zásuvky textilní pásky různých barev a rozměrů.

Některé vzory se datují až 800 let před naším letopočtem. Inspiraci k nim nachází například během dovolené v zahraničí. Vozí sebou stav, na kterém hned nové nápady realizuje. Naposledy to bylo v solných dolech v rakouském Hallstattu. Díky konzervačním účinkům soli se tam podařilo uchovat ve skvělém stavu vlněné tkaniny staré více než 2 tisíce let.

Jak se Hana ke karetkování dostala? Už na střední škole milovala historii a romantické příběhy. Začala si šít kostýmy, aby se mohla účastnit různých akcí na téma oživlé historie. Právě tehdy vytvořila první karetky, kterými potom zdobila vlastní kostýmy. Dnes tvoří na objednávku pro muzea, film i civilní nošení. Na několika různých stavech tká jak samostatné tkanice, tak zdobené čelenky nebo opasky. „Mám nataženo většinou až pět stavů a každý ten stav má svoje specifika,“ vysvětluje Hana Smolová.

Tkalcovský stav v podobě prkna, kam se natahují různě barevná vlákna, práci sice ulehčuje, ale Hana ho ke tkaní ani nepotřebuje. Přízi si může natáhnout třeba od kliky u dveří. Jak bude její výrobek vypadat, hodně záleží na volbě materiálu. Nejraději pracuje s přírodní přízí: barvenou vlnou, lnem nebo hedvábím. Hana je zaměstnaná v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy, a tak se může stát, že se s ní setkáte na jedné z akcí pro návštěvníky, kdy jako edukátorka zájemcům vysvětluje základy karetkování.

A co je na karetkování nejlepší? Po dlouhém pracovním dni, kdy namáhá hlavně hlavu, si prý nejlépe odpočine tak, že hlavu vypne a pustí se do tkaní. Více si poslechněte v reportáži Báry Kvapilové.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.