Libuše Vosátková provází Pamětní síní Oty Pavla už 37 let. Pamatuje první expozici i dobu, kdy ji zničila velká voda
Usměvavá a energická průvodkyně Libuše Vosátková učila většinu života matematiku na gymnáziu v Novém Strašecí. Převoznický domek v Luhu pod Branovem se o prázdninách stává jejím druhým domovem. I když už je v důchodu, i tady se občas stane, že potká bývalé studenty.
„Je tu krásně! Každý, kdo sem přijde, to říká,“ usmívá se Libuše Vosátková, když se rozhlíží po řece Berounce. Luh pod Branovem vznikl už v 17. století jako uhlířská osada. Starší uhlířská chalupa nepřečkala povodeň roku 1872 a na jejím místě vyrostl převoznický domek. Jedním z nájemníků býval převozník Karel Prošek, o kterém se Ota Pavel zmiňuje ve svých knížkách. Dnes je v domku Pamětní síň Oty Pavla, kde si můžete připomenout život a dílo slavného českého spisovatele.
„Prvně jsem sem přišla asi v roce 1989, když se ta pamětní síň budovala,“ vzpomíná Libuše Vosátková. První expozice zde byla zpřístupněna v létě roku 1990 a při její tvorbě dobrovolníci využili fotografie z archivu Huga Pavla a přebaly knih. Libuše Vosátková pamatuje i velkou povodeň, kdy se Berounka rozlila po okolí. Voda sice dosahovala jen ke kamennému prahu převoznického domku, ale vlhkost pronikla do stěn a exponáty zplesnivěly. Současná podoba expozice vznikla v roce 2014 a Libuše Vosátková tady návštěvníkům přibližuje dobu, kdy sem spisovatel Ota Pavel (vlastním jménem Otto Popper) jezdíval s rodinou Popperů.
I když je původní profesí učitelka matematiky, ke knížkám Oty Pavla má blízko. Jednak už od dětství zná dobře okolí řeky Berounky, kam slavný spisovatel zasadil děj některých knížek. Libuše Vosátková navíc už mnoho let převáží turisty z jednoho břehu řeky Berounky na druhý a také ráda sleduje rybáře, i když sama ryby neloví. Nejraději má prý knížky právě o rybách, ale oblíbila si také povídky ze sportovního prostředí, které se jí zdály vždy trochu smutné.
Které místo má průvodkyně Libuše Vosátková nejraději? Proč se převoznická loďka jmenuje Hermína? A co se může převozníkům přihodit? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
